 |
|
 |
|
» 50 let od založení Kaktusářského
kroužku v Olomouci -
Vzpomínka na zakladatele kroužku a ranou historii. 50. Výročí kaktusářů v Olomouci – "Nová doba"V první části jsem vzpomenul historii kroužku v Olomouci od jeho založení a nyní zavzpomínám na to mladší období. I když věřte mi, milí čtenářové, že v 53. roce života ze sebe dělat pamětníka se mi vůbec nezamlouvá a připadám si jako mechem obrostlý děd vševěd. Psaní ovšem patří mezi moje koníčky, tak jako rodina, vaření a konzumace vín nižších cenových (mně dostupných) kategorií. V sedmdesátých letech minulého století (roku 1966 jsem vstoupil do kroužku) se zájmová činnost a všelijaká sběratelství zdárně rozvíjela. Počet členů – kaktusářů – utěšeně rostl a pohyboval se kolem 80 – 100 členů. V roce 1967 jsem začal pracovat jako jednatel, předsedou byl tehdy Ferdinand Plesník, po několika letech ho ve funkci vystřídal MUDr. Stanislav Kapoun. V mezidobí pracoval jako předseda František Stupárek z Nového Světa v Olomouci, jeho upřímné vystupování však některým členům z „vyšších kruhů“ vadilo. Místopředsedou byl v té době prof. Stanislav Křupka, ředitel divadla, tedy osoba z bohémské oblasti, který p. Stupárka nijak v lásce nechoval. Vykládalo se, že tato averze pochází ještě z doby, kdy prof. Křupka učil na škole p. Stupárka českému jazyku. Prof. Křupka však jako místopředseda tuto funkci získal z titulu redaktora v té době vycházejících Fričian. Tato publikace otiskovala obsáhlejší články předních autorů, hlavně články o gymnokalyciích, tehdy to byl ojedinělý počin. Ani nevím, koho napadla tato historická myšlenka a jsem přesvědčen o tom, že dodnes tuto publikaci nikdo nepředčil. Hlavním zásobitelem články byl tehdejší předseda brněnského Astrophyta a pozdější předseda gymnofilů JUDr. Bohumil Schütz, který uměl psát nejen odborně, ale i poutavě. Dr. Schütz měl obsáhlou knihovnu, ze které mohl čerpat. Jezdil jsem k němu od roku 1968 do Brna, tam pak tramvajemi 16 nebo 4 na konečnou v Žabovřeskách, pak kousek pěšky do Tichého ulice. Mohu se pyšnit tím, že jsem měl vždy dveře otevřené a mohl pořizovat fotokopie literatury. To se každému nepodařilo z pochopitelných důvodů, neboť jinak by dr. Schütz nedělal nic jiného než přijímal návštěvy. Měl krásnou obsáhlou sbírku gymnokalycií a velké ferokaktusy, které koupil od p. Langa v Července u Litovle. Skleník byl přilepen k domu a praktickým řešením byla přístupnost skleníku přes sklep domu. Členské schůze se konaly stále ve Václavkově sálu olomouckého muzea, zatímco výborové schůze svá místa konání měnila. Přes zimu to bývalo v muzeu, někdy v klubovně, někdy v předsálí Václavkova sálu. Z dalších činovníků kroužku mohu jmenovat ještě pokladníka p. Dostála, kterého vystřídal ve funkci p. Josef Dolínek, mladý kaktusář, kterého však láska a následné nasazení chomoutu odvály neznámo kam. Až později se výborové schůze odehrávaly v kavárně hotelu Národní dům, kde je teď snad prodejna nějakých svršků či jakých to nesmyslů. Během letních měsíců jsme často pořádali výborové schůze u některých sbírek. Na výborové schůze byly také rozesílány pozvánky členům výboru, k tomuto účelu byly dokonce natištěny korespondenční lístky. Dnes se vše domlouvá schůzi předem a rozesílání pozvánek by pokladnu zruinovalo. Korespondenční lístek stál 30 haléřů, dnes 7,50 Kč, tak jako tramvaj v Olomouci 30 haléřů, nehledě na nepřítomnost zavíracích dveří ve starých tramvajích a jako kluci jsme průvodčímu vždycky utekli. Později nastoupil jako pokladník ing. Lubomír Šetlík, místopředsedou po prof. Křupkovi byl p. Theodor Dostál ze Střední Novosadské, který měl sbírku lobivií. Zástupci kroužku kaktusářů se účastnili i schůzí výboru Vlastivědné společnosti v olomouckém muzeu. Tehdy byl mimo jiné funkcionářem VSMO nadšený prof. Václav Stratil, který mne učil češtině na Střední zemědělské škole. V prvním ročníku jsem si vlastní nedbalostí způsobil velký malér. Ztratil jsem referát o jistém našem spisovateli a oznámil to prof. Stratilovi až při vyvolání. Prof. Stratil byl pořádkumilovný člověk a hrozil mi propadnutím. Pak jsem se jednoho podzimního dne objevil na výroční schůzi Vlastivědné společnosti a když pan profesor zjistil, že jsem funkcionářem jedné ze sekcí VSMO, nejen že mi odpustil, ale až do maturity mne již nevyvolal. Tak byla kladně zhodnocana moje angažovanost pro spolek. o několikaleté přestávce začalo opět vydávání Fričian, zasloužili se o to hlavně nový redaktor a člen výboru p. Tomáš Homola a tehdeší předseda p. Luděk Zahrada. V té době byly velké potíže s tiskárnami, ale obsah Fričian byl pestřejší, nebyl zaměřen převážně na gymnokalycia. Po Luďku Zahradovi nastoupili do výboru další mladí činovníci, jako p. Jiří Doležal, Václav Janský, František Šíma a další. V letech 1980-1989 byly členské schůze stále ve Václavkově sálu. Dlouhou dobu vydržel ve své přednáškové činnosti p. dr. Bohumil Schütz z Brna, nezapomenutelné byly ozvučené přednášky p. Emila Zavadila z Ostravy – Poruby. Pěkné přednášky míval p. ing. Miroslav Voldán z Prahy, přední odborník na rod Ariocarpus, a samozřejmě prom. biolog Jan Říha z Lysé nad Labem s přednáškami i z nalezišť. Kroužek měl příležitost přivítat i zahraniční přednášející, jako např. Franze Bozsinga ze Salzburgu, který přednášel o nalezištích v Argentině a přivezl na prodej i importy. Některé z nich mám dodnes. Franz Bozsing uměl dobře česky, protože byl vysídlenec z roku 1945. Do tohoto roku bydlel v Bratislavě a věnoval se již před válkou kaktusům u proslulé firmy Valentová.  Sbírka IM Nové Sady při příležitosti sjezdu gymnofilů Olomouc 17.9.1978. První klečící Franz Bozsing, druhý klečící Jiří Doležal, nad nimi Radek Milt, vzadu Oldřich Milt, vlevo nahoře stojící IM (to jsem byl ještě docent).  Stojící Jiří Doležal, paní Bozsingová, Franz Bozsing, Ivan Milt. Roku 1988 se v Olomouci konal sjezd notofilů se zahraniční účastí. Datum bylo zvoleno na 21.8., tedy na 20. výročí „nezištné bratrské pomoci“ a pamatuji si dobře na potíže s organizací této akce s neustálým vysvětlováním „Proč to děláme“. V sedmdesátých letech vždy několik členů cestovalo odpoledne do Brna, kde jsme měli možnost shlédnout přednášky Waltera Rausche z nalezišť. Tehdy se ještě žádná sympozia nekonala. Pak přišel rok 1989 a s ním mnohé naděje a doba plná změn po tzv. sametové revoluci, i když jsem dodnes nepochopil, ke komu byla vlastně sametová. Tehdy jsem byl předsedou kroužku a z titulu své funkce jsem se zúčastňoval nejen schůzí výboru VSMO, ale i různých vysvětlovacích schůzek v muzeu. Tak došlo na myšlenku přesunout organizaci do SZTŠ na Hradisku. S odstupem času musím sebekriticky přiznat, že to byla myšlenka naprosto zcestná a hloupá. Byla zčásti zapřičiněna neochotou olomouckých členů zúčastňovat se schůzí VSMO a mými obtížemi cestovat z odlehlého bydliště v Nasobůrkách a prací na směny. Dnes toho velice lituji a ani nevím, zda se mám omlouvat, protože lidé co mne za to nemají rádi, mi budou nadávat dál. Po roce 1989 došlo k poklesu členů, ověm bez zavinění členů výboru, šlo o jev v celé oblasti všech zájmových činností. Mnoho lidí začalo mít jiné starosti, někteří pak vidinu tučně nacpaných peněženek za cenu honění se od rána do noci až do úplného zpitomnění. Po roce 1989 začal pracovat jako předseda Jiří Doležal, po něm převzal předsednictví nynější předseda ing. Michal Rec ze Šternberka. V té době začalo mnoho kaktusářů cestovat na naleziště kaktusů a některé dodnes baví plahočit se ve vedru žízniv několikrát ročně. Kdo nechce utrácet za letadlo a jezdit po nalezištích sledovat ničení kaktusových lokalit ze strany domorodců, zajde si na přednášky do muzea. Zde bylo možno spatřit v posledních letech mnoho přednášek, např. p. ing. Josefa Odehnala z Brna, p. Vladimíra Šormy z Hořic a p. Ladislava Fischera ze stejného velkoměsta, a mnoho dalších. Přednášky si vždy vychutnám jako lahůdku – pokud v sále nějakému „nepostradatelnému“ chytrákovi nezačne drnčet mobil. A dnes vlastně byl v Americe každý, kdo nemá minimální plat a nechybí mu nějaký tělesný orgán. Jakousi perličkou byl sjezd gymnofilů v olomouckém muzeu roku 1991, kterého se zúčastnila mezinárodní delegace pod vedením slavného rakouského gymnofila Franze Strigla z Kufsteinu, člověka s velice dobrým srdcem. Navštívili i moji sbírku v Nasobůrkách, zatímco já jsem se věnoval schůzi v olomouckém muzeu s tehdejším předsedou Tomášem Hradilem. Vrátili se dost překvapeni co mám dětí, i když jsem jim nedovedl vysvětlit, že moji 3 potomci tam měli zrovna své kamarády (děcek bylo celkem 7).  Sjezd gymnofilů Olomouc 1991  Sjezd Gymn. 1991 zleva Tomáš Hradil, IM, kaktusář z USA, Paul Holzer, kaktusář z Rakouska  Sjezd gymnofilů Olomouc 1991  Sjezd Gymnofilů Olomouc 1991, zleva Josef Odehnal, pí Bartuňková, Franz Strigl, Stanislav Stuchlík, Rudolf Černý Roku 1990 se naplno rozběhlo také zařizování znovuzaložení celostátní samostatné kaktusářské organizace. Do té doby jsme byli nuceni živořit u Svazu zahrádkářů, kdy nás řídili 80-100letí funkcionáři asi jako v písni „Něco za cibuli, něco za křen…“. V Praze se konaly schůzky „Přípravného výboru“ a vyvrcholením byla 1. Valná hromada historicky konaná právě ve Václavkově sálu. Tenkrát v předvečer přijeli někteří funkcionáři do Nasobůrek a přenocovali u mne. Jeden botanik místního významu byvše znaven zřítil se večer z křesla za znamenitého veselí mých nezletilých dětí. I takové pěkné a nezapomenutelné zážitky přináší kaktusářská praxe. Zatímco jiní kaktusáři cestovali do Ameriky, já jsem mnohokrát navštívil Rakousko a Německo a lety jsem získal nové zkušenosti, že ne všichni jsou tak upřímní a dobrosrdeční kaktusáři jako Jörg Piltz s manželkou nebo Franz Strigl s manželkou, které jsem navštívil již pětkrát. Členské schůze kroužku se konají opět a stále ve Václavkově sálu s již vžitým programem a celkem ustáleným složením výboru – ing. Michalem Recem, Václavem Janským, Jiřím Doležalem a již dlouholetým hospodářem p. Vladimírem Svobodou, který funkci převzal po svém předchůdci Josefu Fialovi. Václav Janský zaznamenal velké úspěchy v pěstění mnoha vzácných a hledaných druhů kaktusů – je pilný a taky na to má čas. Opakem je Jirka Doležal, který již nemá čas na nic. Ing. Michal Rec podporuje jako mecenáš činnost kroužku, ale nechci ho přechválit, protože nevím, jestli dává málo nebo moc. I tak je to však šlechetný dodrodinec. Členská základna se také ustálila na tom zdravém jádru, mezi nejdéle působící členy patří Jan Malínek z Choliny, Vratislav Stejskal z Týnečka a Rostislav Kopečný z Bouzova, nadšenec pro kaktusy a myslivost. Já se již mezi tyto členy počítat nemohu, protože jsem lakomec a nezaplatil jsem příspěvky. Známou tradicí byly vždy návštěvy sbírek členů kroužku, hlavně bratří Šubových a Vrati Stejskala v Týnečku, posléze se tradice rozšířila a začala se nazývat Dny otevřených dveří, např. do Šternberka k p. Recovi, p. Klukovi, p. Fialovi, do Nasobůrek k p. Františku Šibalovi shlédnout známou lobivií či k p. Kryštofkovi do Dolan. Velkou tradicí byly návštěvy největší olomoucké sbírky Josefa Nádvorníka v Liboši u Štěpánova. Měl dva velké skleníky, jeden sbírkový a druhý byl zaplněn semenáčky na prodej za velmi nízké ceny. P. Nádvorník byl ekonom JZD a kaktusům věnoval všechen volný čas. Vždy bylo možné získat něco zajímavého do sbírky a pěkně si popovídat. Poměrně velký podíl měli na členské základně kaktusáři v Litovli a Července. I když se vyskytla myšlenka založit v Litovli vlastní organizaci, nepovažoval jsem to za moudré a perspektivní vida úbytek členů ve všech organizacích – nejen v Olomouci. Mimo již jmenované kaktusáře v první části vzpomínek musím ještě zmínit již před lety zesnulého skromného člověka p. Spurného ze Slavětína, jehož sbírka pak neslavně skončila, z novějších bych měl zmínit ing. Jaromíra Vavroucha píšícího do časopisu Kaktusy o kaktusářském dění v celé České republice a na Slovensku a dlouholetého člena soukromého zahradníka Horymíra Vykydala z Litovle. Vím, že mnoho členů je v kroužku mnoho let, ale to by chtělo spíš k tomuto článku přiřadit seznam členů – už si všechna jména také nepamatuji. Jen mohu kroužku popřát mnoho dalších úspěšných let. © Ivan Milt, Nasobůrky
9. dubna 2005
» 50 let od založení Kaktusářského kroužku v Olomouci - Vzpomínka na zakladatele kroužku a ranou historii. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
