Lophophora lutea (Rauh) Bckbg. n. comb.

Erwin Albert (Bayern)

Přeložil Karel Fiala

Když se dny prodlužují, sníh se mění v déšť a špačci se vracejí z jihu, je u nás jaro. Jako kaktusář bych k tomu mohl dodat: „A když přicházejí nové nabídky rostlin“. Bohužel jaro nepřináší pouze čisté radosti. Totéž se týká i nabídek. Tam často nacházíme fantastická jména a často jsou zasílány rostliny, které se ve skutečnosti nazývají zcela jinak. Před lety jsem našel v nabídce velkého severoněmeckého zahradnictví název Lophophora ziegleri. To byla pro mne novinka. Ve své tenkrát ještě skrovné kaktusářské knihovně jsem našel pouze Lophophora williamsii s varietou caespitosa. Jsa na to zvědav, objednal jsem uvedené rostliny a tím získal opravdu skvělý a vzácný exemplář do své sbírky. Název dle Backebergova „Cactaceae“ však potvrzen nebyl a musel být změněn na Lophophora lutea. Zabýval jsem se hodně importy, avšak dosud jsem neviděl rostlinu s tak velkým řepovitým kořenem. Tvořil totiž 3 celé rostliny. Také se mi líbil jemně zelený odstín těla, jakož i droboučký, pouze naznačený porost plstě. Oproti tomu má Lophophora williamsii modrozelenou bavu a plstnatý porost zde dosahuje úctyhodných rozměrů. Na mé nové rostlině dosud chyběla žebra.. Připomínaly je pouze dolů vedené linie mezi slabými hrbolky. Temeno je silně zasazené a více plstnaté. Tvar ze země vyčnívající části je kulatá. Vzal jsem nový ozdobný květináč, naplnil jej hlinitou zeminou a svého miláčka do něj zasadil. K zakořenění jsem jej postavil doprostřed skleníku, kde bylo nejtepleji a hodně slunce. Zpočátku jsem rostlinu jen slabě rosil, po několika týdnech zaléval. Můj malý plešatec pomalu rostl. Uprostřed léta se rozdělily dva plstěné kopečky, aby udělaly místo novým výrůstkům. Tak skončila moje prvoroční známost s touto rostlinou. V zimě byla v chladnu a suchu. Jaro přineslo nové potěšení z jejího růstu a opět se zrodily dvě nové hlavičky. Začátkem června moje lutea ochořela. Svrašťovala se a vůbec se mi nelíbila. Vzal jsem ji opatrně za hlavu a pokusil jsem se ji vytáhnout z květináčku. K mému úžasu větší polovina řepovitého kořene zůstala v květináči, byla shnilá a docela mokrá. Po krátkém vysušení lomu přesazena do nového květináče začala rostlina znovu růst a dosud v tom nepolevila. Naopak za několik týdnů se objevil první květ. Byl světle žluté barvy. Získal jsem skutečně nový druh rodu Lophophora. Průměr květu je 2 cm. 15 okvětních lístků je mnohem užších než u Lophophora williamsii a jsou jednotlivě v kruhu, prašníky jsou sytě žluté, nitky bílé a blizna rovněž bílá. Plod je zbarven do růžova a podobá se téměř mamilárii. Semena jsou černá.. Rostlina byla nalezena p. Schwarzem. Bohužel ani kaktusové zahradnictví mi nemohlo sdělit bližší místo nálezu. Její domov je rozhodně v severním Mexiku. Druhové jméno lutea značí tolik co žlutá, je tedy velmi vhodně zvoleno. Bylo již napsáno mnoho o tomto rodu. Rostlina obsahuje omamné jedy, které se využívají v lékařství. Domorodci sbírají tyto „Mescal-Buttons“ (kořalečné hlavy), aby je použili při svých náboženských obřadech. Omamují a budí barevné sny. Lophophora lutea se dle mých zkušeností pěstuje lehce. Potřebuje hlinitou propustnou půdu, v létě hodně vzduchu, slunce a tepla, v zimě chladno a sucho. Hodí se pro pokročilé kaktusáře. V nových seznamech se již neuvádí její jméno. Proto se musí pokládat za raritu. Dnes má hlava průměr 6 cm.