Fotoseriál - 4. díl

Vážení kolegové kaktusáři,
jak jsem slíbi ve svém minulém povídání, chtěl bych se tentokrát věnovat svým oblíbeným Gymnocalyciím a je škoda, že se do jedné mailové zprávy nevejde více fotek, protože těžko vybírám a znáte to, kdo moc vybírá přebere a pak to nestojí za nic. Snad jako každý i já jsem začínal s G.baldianum, která jsem dostal (3ks) od pana Riedla z Olomouce.

Byly (a jsou) to letité kytky kvetoucí velkými, ze začátku cihlově červenými květy, které s postupem času nabyly větších rozměrů a nádherně zrůžověly. Dnes od nich mám mnoho desítek semenáčků včetně kristát, bělotrnných, beztrnných i "divoce" vytrněných forem.

Ale řeknu Vám, ta systematika v rodu Gymnocalycium, to je, jak se říká dnes, fakt "hustý" a musím dát za pravdu jednomu z našich uznávaných gymnofilů a členu našeho Olomouckého klubu, kterého si hodně vážím, panu Miltovi, že v tom se vyznat je dílo a plně pro to platí to, co jsem psal ve svém prvním příspěvku. A tak berte mé názvosloví u gymen s rezervou, jako např. u mého krásně kvetoucího - květy vydrží více jak týden - Gymnocal. ritterii (nebo ritterianum)

nebo Gymnocal. pseudomalacocarpus (anisitsii?)

Poměrně velmi záhy kvetoucí, zelenohnědě zbarvené gymno taningaense mě moc překvapilo svými nádhernými a velkými květy, které i za horka vydrží několik dnů.

Přesto, že se snažím mít vždy od každého druhu či variety minimálně dvě rostliny, semena nasbírám, protože po mých, tři roky po sobě jdoucích, výsevech z doby mého bouřlivého počátečního nadšení mi zůstává asi 7 tisíc semenáčků, kterých se budu asi těžko zbavovat. Jedním asi z nejpěknějších gymen je určitě G.altagraciense, rozkvétající poměrně od časného jara a kvetoucí až do podzimu.

Jméno nádherně růžově kvetoucího gymna, jehož obrázek přikládám, je mi záhadou, se kterou mi možná někdo poradí. Tuto kytku jsem pořídil u přítele Kokory a mělo na cedulce G. buiningii. Při brouzdání na internetu jsem se někde dočetl, že je to hrubě vytrněná forma G. horstii, čemuž by tvar i barva květu odpovídala, ovšem habitus rostliny je někde jinde. Nu což, hlavně, že se mi ji podařilo zachránit, když loni ztratila kořeny. Letos mě odměnila těmito květy.

Protože vidím, že jsem s Gymny sotva začal a fotek je neúrekom, dovolil bych si ještě jednou se k nim vrátit, vždyť jich mám asi 520 a pořád kvetou, tak se pokusím pár pěkných příště vybrat.

Těším se na příště - Váš Pepa Tichý z Olomouce