ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD II. - MACROSEMINEUM Schütz, sectio E. PARAGUAYENSIA Schütz

Gymnocalycium megalothelon (Sencke) Br. & R. ???

The Cactaceae III, 162, 1922

Basionym: Echinocactus megalothelos Sencke, v Schumannově Gesamtbeschreibung 415, 1898

Tělo jednotlivé, později vespod odnožující, vmáčknuté, téměř jako koláč, později vyšší, krátce sloupovité, nahoře zakulacené; temeno propadlé, sem tam poseté vločkami vlny, nikoliv s přečnívajícími trny; zvláště při rašení světle zelené, někdy a zejména později tmavší, až 10 cm v průměru a skoro stejně vysoké. Žebra 10 – 12, oddělená ostrými rýhami, až 1,5 cm vysoká, tupá, rozčleněná příčnými rýhami, nad nimi hrubě bradovitě protažená, dole často se zářezy a rozložená v bradavky k sobě stlačené jako kojná. Areoly 1 – 1,5 cm od sebe vzdálené, do rýh hluboce zapuštěné, kulaté, 2,5 mm v průměru, s malým množstvím špinavě bílé vlny, brzy lysé.
Okrajové trny 7 – 8, horizontálně paprskovité, šídlovité, přímé nebo poněkud ohnuté, nahoře ještě několik menších vedlejších trnů, spodní páry jsou největší, až 1,5 cm dlouhé; při rašení žluté až žloutkově žluté, později špinavě žluté a nakonec barvy rohoviny. Střední trn jediný, poněkud silnější, přímo odstávající.
Květy neznámé, jsou načervenale bílé a podobné Etus denudatus. Semeník porostlý šupinami a holý.
Domovina: Paraguay.
Taxon popsal Schumann v jeho Gesamtbeschreibung poté, co viděl několik menších jedinců a jednu starou „překrásnou“ rostlinu, tedy s největší pravděpodobností import, ve sbírce Grusona. Jméno převzal z komerčního katalogu Senckeho zahradnictví, a to je vše co bylo tehdy známo o původu taxonu, mimo neustále uváděnou domovinu Paraguay. Rostliny byly importovány až kolem roku 1930, a to z Paraguaye firmě De Laet v belgickém Contichu. Mimo tuto zásilku nejenže nebyly rostliny importovány, ale i v literatuře je pramálo zmínek o Gymn. megalothelon.
Hans Till věnoval tomuto taxonu obšírnou práci v rakouském Gymnocalycium 18 (2) 2005. Zde se pokusil ke Gymn. megalothelon přiřadit staré německé formy Gymn. denudatum, ovšem to nebylo příliš přijato gymnofilskou veřejností. Již jeho vyobrazení č.2 označované Tillem jako „Gymn. megalothelon“ ze sbírky Dr. Simo, je zcela evidentní typ Gymn. denudatum, na obrázku č.7 „Gymn. megalothelon“ HU 28 Ibaré, Rio Grande do Sul v Brazílii, je opět typické Gymn. denudatum, na obrázku č.8 je staré německé denudatum absurdně označeno opět jako „Gymn. megalothelon“. Na obrázku č.11 jsou postaveny vedle sebe tři rostliny různých forem Gymn. uruguayense – typica, roseiflorum a artigas, pak tedy autor uznává Gymn. artigas (jedinec se silnými trny)? Za originální denudatum naopak označuje Gymn. denudatum var. backebergii HU 007! Jako nový taxon popisuje Gymn. megalothelon var. suzannae H. Till, který se má lišit od typu růžovým květem a většími semeny. A aby bylo zmatku ještě víc, označuje Gymn. hybr. Jan Šuba za potomka růžově kvetoucího importu Friče. Všichni dobře víme, že Gymn. hybr. Jan Šuba, které J.J.Halda popsal jako Gymn. x pažoutianum, je výsledkem křížení ing. Františka Pažouta mezi Gymn. denudatum „staré německé“, tedy rostlin s bílými květy, a Gymn. baldianum s červenými květy z podrodu Gymnocalycium (Ovatisemineum).
Jako další taxon přiřazený k tomuto druhu popisuje Hans Till Gymn. megalothelon ssp. prestleanum H. Till, které se má lišit odnožujícím růstem, jedinci mají mít až 20 hlav, čistě bílými květy a okvětními lístky přehýbajícími se při vysokých teplotách, a domnélým výskytem na areálu vzdáleném několik set kilometrů od typu. Jak popis, tak i obrázek č. 16 plně odpovídají Gymn. denudatum var. backebergii, zde označené jako Gymn. megalothelon ssp. prestleanum PR 400 Capivasita, nebo běžným populacím Gymn. denudatum z jihu Brazílie.
Mnohá naleziště Gymn. denudatum na jihu Brazílie, ve státě Rio Grande do Sul, prozkoumal brněnský notofil ing. Stanislav Stuchlík. Napsal několik článků do časopisu Kaktusy s mnoha krásnými fotografiemi, a naposled se vyjádřil kriticky v Gymnofilu 2/2006 k práci Hanse Tilla o Gymn. megalothelon. Zmiňuje závislost tvorby hrbolců na stáří rostlin, mladé rostliny výrazné hrbolce postrádají. Více vyvinuté hrbolce mají snad západnější populace u Dom Pedrito. Závěrem se ing. Stuchlík zmiňuje, že na objasnění Gymn. megalothelon si ještě počkáme a areál výskytu je třeba hledat v Paraguay. Podle našeho názoru má Gymn. megalothelon blíže k formám Gymn. paraguayense a některým extrémním formám Gymn. fleischerianum, tedy taxonům z Paraguaye. Dr. Schütz uvažuje i o vyhubení Gymn. megalothelon na přírodním stanovišti civilizačními vlivy. I my se k této myšlence přikláníme a nepovažujeme za vhodné přiřadit ke Gymn. megalothelon jedince jiných taxonů za každou cenu, i když se již úplného objasnění možná nedočkáme vůbec.

Gymn. megalothelon ssp. prestleanum H.Till
Gymnocalycium (Rakousko) 33(1)2020:1345-1364
Popis viz tam. Výskyt: Brazílie, Rio Grande do Sul, Capovarita, Prestlé pod číslem PR 400, 15. Únor 1983.

Gymn. megalothelon ssp. brasiliense Prestlé
Gymnocalycium (Rakousko) 33(1)2020:1345-1364
Popis viz tam. Výskyt: Brazílie, Rio Grande do Sul, vrchovina Cachoeira do Sul a Capivarita. Prestlé pod číslem PR 400-A.

Gymn. megalothelon hybr. sbírka Frélich


Gymn. megalothelon suzannae (červený květ), původ semen Rakousko

Gymn. megalothelon – summary:
Homeland: Paraguay.
Schumann has described the taxon in his Gesamtbeschreibung after it what he had seen several smaller specimens and one old „beautiful“ plant, so the imported plant with the greatest probability, in the collection of Mr. Gruson. Schumann had got the name from the commercial gardening of Sencke, and it is all what it was known of the origin of the taxon at that time, with the exception of the still mentioning homeland Paraguay. Plants were imported only round the year 1930 from Paraguay to the firm of De Laet in Belgian Contich. Plants have not been imported with the exception of this consignment and there are very little mentions in the literature about Gymn. megalothelon.
Hans Till gave to this taxon the wide work in the Austrian Gymnocalycium 18 (2) 2005. He has attempted here to row to Gymn. megalothelon old German forms of Gymn. denudatum, however, it has not been too much recognized by gymnofriends. His picture No. 2 marked by Till like „Gymn. megalothelon“ from the collection of dr. Simo is quite evident typ of Gymn. denudatum, in the picture No. 7 „Gymn. megalothelon“ HU 28 Ibaré, Rio Grande do Sul in Brazil, is the typical Gymn. denudatum again, in the picture No. 8 is the old German Gymn. denudatum absurdly marked like „Gymn. megalothelon“ again. In the picture No. 11 three plants of various forms of Gymn. uruguayense stay beside each other – typica, roseiflorum and artigas, so then does the author recognize Gymn. artigas (specimen with strong spines)? On the other hand he has marked for the original Gymn. denudatum Gymn. denudatum var. backebergii HU 007! He has described like new taxon Gymn. megalothelon var. suzannae Till, which ought to differ from the type with pink flower and bigger seeds. And to be more tangle else, he marked Gymn. denudatum hybr. Jan Šuba for some descendant of the pink flowered import of A. V. Frič. We all have known very well, that Gymn. denudatum hypr. Jan Šuba, which J.J. Halda has described like Gymn. x pažoutianum, is the resultant of the crossing of ing. František Pažout between Gymn. denudatum old German so the plant with white flowers and Gymn. baldianum with bloodred flowers of the subgenus Gymnocalycium (Ovatisemineum).
Like another taxon rowed to this sort Hans Till describes Gymn. megalothelon ssp. prestleanum H. Till, which ought to differ with the offspringing growth, specimens ought to have to 20 heads, with clean white flowers and with the perianths overcurved during the high temperatures, and with the supposed occurence in the area far several hundreds kilometers from the area of the type. Both the description and the picture No. 16 are fully agreeing to Gymn. denudatum var. backebergii, marked here like Gymn. megalothelon ssp. prestleanum DR 400 Capivasita, or maybe to the common populations of Gymn. denudatum from the south of Brazil.
Ing. Stanislav Stuchlík from Brno has observed many finding places of Gymn. denudatum in the south of Brazil in the state Rio Grande do Sul. He has described several articles into the journal Kaktusy with many nice photos, and he wrote critically in Gymnofil 2/2006 to the work of Hans Till about Gymn. megalothelon. Ing. Stuchlík has mentioned the dependence of tubercles making on the plant age, young plants have not striking protuberances. Maybe the western populations at Dom Pedrito have more developed protuberances. Mr. Stuchlík has ment at the end that we will wait else for Gymn. megalothelon clearing and that it is necessary to look at the occurence in Paraguay. After our opinion Gymn. megalothelon is more close to the forms of Gymn. paraguayense ans some extremely forms of Gymn. fleischerianum, then the taxons from Paraguay. Dr. Schütz had speculated even on annihilating of Gymn. megalothelon in the nature upon civilisation influence. We incline also to this idea and we do not hold like suitable to row the specimens of the other taxons to Gymn. megalothelon at the very cost of.

Gymnocalycium multiflorum (Hooker) Br. & R. ???

Addisonia 3, 5, 1918

Basionym: Echinocactus multiflorus Hooker Curtis Bot. Magaz. 71, Pl. 4181, 1845

Tělo stlačeně kulovité, tmavozelené, poněkud namodralé, hrbolcovité, téměř bez žeber, hrbolce velké, podlouhlé, tvaru ňader, vystrčené, později splývající do téměř svislých řad, postavené nepravidelně. Trny 5, silné, odstávající, téměř stejně dlouhé, s poměrně četnými velkými bílými květy.
Máme jen jednu rostlinu, která je zde zobrazena ve skutečné velikosti. Je kulovitá, na temeni proláklá, zelená, trochu namodralá, hrbolce jsou velké, nepravidelně postavené, horní jsou postavené do nepravidelných, téměř svislých řad, podlouhlé až oválné, velmi vystupující, mírně hranaté. Areoly oválné, s vlnou, a 5 trny skoro stejné délky, cca 1 coul odstávající, ale ne na všechny strany, ale 2 páry jsou postaveny do boků a nejspodnější trn směřuje dolů; všechny jsou zahnuté, že je možné tvrdit, že jsou přitisknuté k tělu, nažloutlé, na základně purpurové.
Květy v poměru k velikosti rostliny velké, početné, otevírá se jich víc současně a tak zakrývají horní část rostliny. Okvětní lístky zelené, postupně se zvětšují a stávají se petály, až přejdou do odstávajících vejčitých, skoro bílých petálů. Tyčinky četné, prašníky malé a oranžové. Bliznové laloky téměř bílé.
Domovina neznámá.
Jedinou rostlinu pěstoval pan Palmer ve Stockwellu nedaleko Londýna v Anglii. Až kvetla, věnoval ji Botanické zahradě v Kew, kde ji popsali. Již podle popisu je zřejmé, že jde o rostlinu příbuznou Gymn. denudatum nebo též pochybného Gymn. megalothelon. S největší pravděpodobností však jde o zdařilý zahradnický výpěstek, tedy hybrid od jednoho ze jmenovaných taxonů. Většina zobrazovaných rostlin v různých článcích o tomto druhu s titulky „Rostlina pocházející od toho či onoho.....“ vykazuje znaky hybridizace. Měl jsem takové rostliny také, rostly třikrát rychleji než ostatní a květy postrádaly pyl. Raději jsem je věnoval laikům pro jejich potěšení.
Popis byl následnými autory několikrát zdařile překroucen, a tak byly ještě v šedesátých letech minulého století pod tímto jménem pěstovány rostliny příbuzné Gymn. monvillei. K tomuto taxonu lze zařadit i následující taxon:

Gymn. multiflorum – summary:
Mr. Palmer had grown only one plant in Stockwell near London in England. He had given it when flowering to the Botanic Garden in Kew, where they had described it. It is evident even after the description that it is the plant related to Gymn. denudatum or also to doubtful Gymn. megalothelon. However, it is the succesful garden cultivar with the most probability of one of two mentioned taxa. The description had been several times succesfully overmade by some authors and then the plants related to Gymn. monvillei were grown even in the sixties of the last century. It is possible to row to this taxon even the following taxon:

Gymnocalycium ourselianum (Monv.) Y. Ito ???

Cacti 87, 1952

Basionym: Echinocactus ourselianus Cels v Salm-Dyckově Cactas in Horto Dyckensi Cultas 34, 1850
Taxon popsán nikdy nebyl, již Salm-Dyck jej považoval za synonym Echinocactus multiflorus. Zda rostliny tehdy obdržel nejen pan Palmer v Anglii, nebo i další prominentní sběratel Monville v Paříži, dnes již nezjistíme. Oba posledně zmiňované taxony uvádíme jen pro kompletnost s tím, že jde s největší pravděpodobností o původně importované jedince a následně v prominentních sbírkách křížené.

Gymn. ourselianum – summary:
The taxon has never been described, even Salm-Dyck had held it for the synonym of Echinocactus multiflorus. If only Mr. Parker in England had got the plants at that time or also the other prominent collector Monville in Paris, we can not find today. We have mentioned both taxa only for the completeness with a note, that they had been with the most probability the originally imported specimens and followed crossed in the prominent collections.