ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD III. - MICROSEMINEUM

Gymnocalycium castellanosii Backbg. ex Piltz

Gymnos 17/1992 a 18/1993
(Backeberg & Knuth v Kaktus ABC 287, 416, 1935)

Tělo jednotlivé, ve stáří protáhle kulovité, některé staré formy zůstávají také ploše kulovité. Protáhle kulovité až 15 cm vysoké a 12 cm v průměru; ploše kulovité až 10 cm vysoké a 15 cm v průměru, svěže zelené, tmavozelené až modrozelené nebo hnědozelené, matné ( na kutikule je nanesena silná vrstva vosku, kterou je možné mechanicky snadno odstranit). Žebra (8) 10 – 14 (-18), většinou přímá, zřídka zvlněná, v poloviční výšce těla 2 – 3 cm široká a 1 – 2 cm vysoká, rozdělená příčnými zářezy pod bradovitými výstupky v hrbolce, příčný zářez je často jen naznačen, někdy však probíhající jako hluboká příčná brázda od základny žebra k další základně žebra. Areoly okrouhlé, 5 – 10 mm v průměru, zpočátku hustě plstnaté, 1 – 2,5 cm navzájem oddálené.
Trny světle šedé, růžově až šedohnědé, někdy s tmavou špičkou, okrajové 5 – 7, směřující do stran a dolů, 1 – 3 cm dlouhé, zahnuté, 1 (-3) střední trny v délce i barvě stejné jako okrajové, většinou ohnuté směrem nahoru.
Květy z mladých areol silně plstnatého temene, (40-) 45 (-55) mm dlouhé, při plném otevření až 40 mm široké, bílé, někdy růžové. Perikarpel 10 – 15 mm dlouhý, mírně kónický, nahoře 10 – 12 mm široký, zevně zelený až olivový, osázený kopisťovitými šupinami 5 – 6 mm širokými a 3 mm vysokými, tyto jsou světle zelené až jemně růžové se světlejším okrajem, na špici zřetelně růžové až červené; semeník vejčitý až kónický, bílý, v horní části světle růžový a skoro úplně vyplněný základy semen, poutka na svislých lištách, asi 6 zárodků semen na poutku. Nektarium rourkovité až kónické, 2 – 3 mm vysoké, světle až tmavě karmínové. Receptakulum 10 – 15 mm dlouhé, zevně zbarvené jako perikarpel, šupiny a přechodové lístky stejně zbarvené, vnitřní stěna karmínová. Nitky rozdělené po celé vnitřní stěně, primární přikloněné ke čnělce, 3 – 6 mm dlouhé, na základně karmínové, na konci bělavé, sekundární nejprve nakloněné k vnitřní stěně receptakula, potom ohnuté ke středu, světle růžové až bílé, na základně tmavší, čnělku zčásti zřetelně přesahující, delší než primární tyčinky. Prašníky žluté, pyl žlutý. Čnělka asi 9 – 13 mm dlouhá, 2 – 4 mm široká, nazelenale bílá až bledě růžová, blizna se 7 – 15 laloky 4 – 6 mm dlouhými, žlutavými. Vnější okvětní lístky kopisťovité, víceméně masité, až 28 mm dlouhé a 6 – 10 mm široké, nahnědlé až růžově olivové se světlejším okrajem a se zřetelně odsazenou tmavě růžovou a karmínově červenou špicí. Vnitřní okvětní lístky špičatě kopisťovité až kopinaté, 18 – 25 mm dlouhé, 6 – 8 mm široké, bílé až světle růžové s tmavším středním páskem, nejvnitřnější skoro čistě bílé.
Plod víceméně zakulacený, až 20 mm v průměru, zelený až modrozelený, ojíněný, otevírající se po délce. Semeno asi 1 mm velké, tmavě hnědé až černé, s hladkou lesklou testou a víceméně vypouklými bradavkami uprostřed buněk testy. Hilo-mikropylární oblast bazální, víceméně eliptická.
Domovina: Argentina, La Rioja, Sierra de los Llanos, Sierra de Malanzan, Sierra de Porongo, Sierra de Abado, Sierra de Argaňaraz, Sierra de Ulapes (Pozo de Piedra), ve výšce asi 500 – 1.000 m n.m.
Dr. Alberto Castellanos, po kterém je druh pojmenován, žil v letech 1897 – 1968 v Argentině a byl blízkým spolupracovníkem Carlose Spegazziniho.
Backeberg koupil rostliny tohoto taxonu roku 1933 v Buenos Aires u obchodníka s kaktusy Stümera společně s dalšími taxony tohoto rodu. Ve svém díle Kaktus ABC vydaném v Kodani roku 1935 (velmi vzácná publikace, v Česku známá pravděpodobně jen ve dvou výtiscích) pak Backeberg publikoval latinský popis druhu Gymn. castellanosii:
Tělo jednotlivé, protáhle kulovité, sametově matně modrozelené, až 15 cm vysoké, 10 cm v průměru; žebra 10 – 12, silně se rozšiřující a zplošťující, až 4 cm široká u základny, s lehkou ostrou hranou hrbolců mezi asi 2 cm vzdálenými areolami, které jsou zpočátku silně pokryté nažloutlou vlnitou plstí, 1 cm dlouhé, na temeni také vločkovitá plst; okrajové trny 6 – 7; střední trn 1; všechny trny silné, rovné, odstávající, až 2,5 cm dlouhé, bílé, s tmavou špičkou; květ 4,5 cm velký, zvonkovitě nálevkovitý, bílý s růžovým nádechem, plod kulatý, zelený, mírně ojíněný.
Taxon nebyl dlouho příliš známý ve sbírkách, až v šedesátých letech minulého století byly prodávány importy sbíraném Helmutem Fechserem pod označeními Gymn. spec. Amblayo Salta a Gymn. spec. Guaysayan. Až roku 1976 řádně prozkoumali území výskytu Brigitte a Jörg Piltzovi, dovezli semena se svými polními čísly P 80 východně Sierra Malanzan, P 80a severně Tama, P 80b La Aquadita, P 80c jižně Atiles, P 209 Ambil a P 393 Olta. Po roce 1980 navštívila naleziště celá řada gymnofilů, Jacques Lambert, Ludwig Bercht, z našich gymnofilů Josef Odehnal, Jaroslav Procházka, Václav Šeda, Ladislav Fischer, Vladimír Šorma a v posledních letech řada dalších. Vyšlo i několik článků v českých časopisech, některé poznatky jsou i použitelné pro další bádání. Variabilita taxonu zdaleka není tak rozsáhlá jako u jiných taxonů, např. u Gymn. valničekianum nebo Gymn. mostii, a taxon je lehce rozeznatelný.
Další nálezy: STO 333 Guasamayo-Solca, STO 905 La Aquadita, STO 325 Malanzan, STO 329 Malanzan-Atiles; STO 904 Malanzan-Larga velké málo otrněné, STO 326 Malanzan-Loma Grande, STO 327 Sierra Porongo, STO 504 Sta. Nicolaus Protegenos, STO 505 Villa Casana, STO 403 přehrada Anzulon; LB 447 San Antonio LR, LB 1334 Olta, LB 459 Calingate, LB 445 San Antonio, LB 1333 Olta, LB 1335 dtto, LB 1346 Casangate, LB 1348 Dique de Anzulon, LB 1347 dtto; JL 4 Ulapes, JL 65 Anzulon; BKS 93/78/1 Ambil LR; HV 712 Malanzan; KH 182 již Olta, KH 187 dtto, KH 367 záp Malanzan; JO 319 Malanzan, JO 1035.01 dtto, JO 1129.01 San Antonio, JO 1034/1 před Olpas, JO 1129/1 nad Villa Chepes; SE 20 Sierra Malanzan; Tom 035/1 Loma Larga Parq, Tom 034/1 před Olpas, Tom 137/1 La Calera.

Gymn. castellanosii El Loro, foto Ch


Gymn. castellanosii near Solca, foto Ch


Gymn. castellanosii near Solca, foto Ch


Gymn. castellanosii Olpas, foto Ch


Gymn. castellanosii Olta-Olpas, foto Ch


Gymn. castellanosii STO 204 Ilisca

Gymnocalycium castellanosii var. armillatum Piltz
Gymnos 17/1992 a 18/1993
Od typu se liší namodrale šedým tělem, četnějšími, užšími žebry, uspořádáním a počtem trnů. Domovina: Argentina, La Rioja, Sierra de Ulapen, ve výšce asi 500 m n.m. Polní číslo P 217.
Tělo jednotlivé, protáhle kulovité, až 20 cm vysoké a až 10 cm v průměru, modrošedé, matné. Žebra 12 – 14 (-19), přímo probíhající, úzká, v polovině výšky těla 10 mm až 15 mm široká a 5 mm vysoká, slabě hrbolcovitá, hrbolce od sebe oddělené slabou příčnou rýhou. Areoly kulaté, 5 – 10 mm široké, zpočátku hustě žlutě a později bíle plstnaté, pouze 5 mm od sebe vzdálené.
Trny 7 – 14, z toho 1 – 3 střední trny, často uspořádané bez možnosti rozlišení středních a okrajových trnů, světle šedé až růžově šedé s tmavší špičkou, jehlovité, přímo od těla odstávající, někdy mírně zahnuté, 15 – 25 mm dlouhé.
Květy z mladých areol, ze žlutě až bíle plstnatého temene, zvonkovitě nálevkovité, 40 – 50 mm dlouhé a asi 40 mm široké, jemně růžové. Perikarpel tvaru válečku až mírně kuželovitý, 12 – 15 mm dlouhý, nahoře až 10 mm široký, zevně olivový s mírně fialovým nádechem, ojíněný, osázený šupinami s růžovým až bílým okrajem, tyto s hnědou nebo tmavě karmínově zbarvenou špičkou, šupiny 2 mm vysoké a 6 mm široké; semeník srdcovitý, bílá až světle zelená, zcela vyplněná zárodky semen. Nektarium kuželovité, asi 3 mm vysoké, dole 2 mm a nahoře 5 mm široké, karmínové. Receptakulum 17 – 20 mm dlouhé, zevně zbarvené jako perikarpel, šupiny a přechodové lístky kopisťovité, až 15 mm dlouhé, olivové až hnědavé se světle růžovým okrajem a tmavší špicí, uvnitř na dně sytě karmínově červené, směrem nahoru světlejší. Primární nitky nakloněně ke čnělce a někdy zřetelně odsazené od sekundárních, růžově karmínové, na základně tmavší, asi 10 mm dlouhé, sekundární rozprostřeny po celé vnitřní stěně, až 11 mm dlouhé, dolní zpočátku ohnuté zpět a pak nakloněné ke středu, světle žluté, daleko přesahující čnělku; prašníky žluté, pyl žlutý.. Čnělka 10 – 12 mm dlouhá, světle žlutá až bledě růžová, blizna víceméně košíkovitě roztažená, asi 4 mm dlouhé bliznové laloky světle žluté. Vnější okvětní lístky až 22 mm dlouhé a 6 mm široké, světle růžové s olivově až nahnědle zbarveným středem a menší karmínově červenou špicí; vnitřní okvětní lístky až 20 mm dlouhé a až 6 mm široké, špičatě kopisťovité až kopinaté, bledě růžové.
Plod bobulovitý až krátce vejčitý, až 2O mm dlouhý a 15 mm široký, modrozelený až modrošedý, ojíněný, otevírající se podélně. Semena asi 1 mm velká, černě lesklá, hilo-mikropylární oblast eliptická, buňky testy ploché s víceméně silně vypouklou bradavkou ve středu. Jednotlivé buňky testy jsou podle postavení na povrchu semene stejného průměru až lehce prodloužené. Vnější povrch buněk je skoro plochý, a směrem k okraji buněk je možné spatřit víceméně silnou částečně bradavkovitou vypouklinu. Vypouklina může chybět hlavně v laterální oblasti, pokud semena při dozrávání v plodu byla natěsnána vedle sebe. Jednotlivé buňky od sebe odděleny poměrně přímo probíhajícími, mírně prohloubenými mezibuněčnými ohraničeními. Uprostřed těchto slabě zapuštěných ohraničení mezi buňkami lze při silném zvětšení pozorovat podélně probíhající stuhovité vyvýšeniny. Rohy buněk nemají žádné prohloubeniny. Kutikula neznatelná, i když na hladké kutikule je při silném zvětšení patrná jemně bradavčitá struktura.
Armillatum znamená silně jehlovitý. Již mladé semenáčky mají silné, odstávající jehlovité otrnění, podle kterého je lze jednoduše odlišit od typu. Je však třeba podotknout, že semenáčky rostou velmi zvolna.
Další nálezy: JS 166 Ulapes; LF 13 Ulapes; VS 15 dtto; P 217.

Gymn. castellanosii var. armillatum

Gymnocalycium castellanosii var. rigidum H. Till
Gymnocalycium (Rakousko) 19 (2), 2006
Liší se od typu světlejší zelenou barvou těla a zvláště tuhými, nejčastěji světle hnědými až špinavě bílými trny.
Tělo kulovité, 70 – 90 (-120) mm vysoké a v průměru, zelené, s krátkým silným kořenem, pak ploše kořenící. Temeno nejvíce s přečnívajícím otrněním, u starších rostlin vlnaté. Žebra většinou 10 – 12, přímá až mírně šikmá, většinou s ostrými hranami, na základně 20 – 25 mm široká, směrem nahoru se zužující, kolem areol zesílená, rozdělená příčnými zářezy do velkých hrbolců s malými ostrými bradami. Areoly kulaté až oválně kulaté, 7 – 9 mm v průměru, zpočátku se silnou bělošedou vlnitou plstí, která dlouho vydrží.
Okrajové trny paprskovitě uspořádané, 7 – 10, u starých rostlin mohou být ještě 2 – 3 kratší trny na vrchním okraji areoly, nepravidelně dlouhé 18 až 28 mm, a 1 – 3 střední trny 21 – 27 mm dlouhé, mírně k vrcholu směřující. Všechny trny tuhé, píchající, světle hnědé až špinavě bílé, matné, šedé, s leskle hnědou špičkou.
Květy ze silně otrněného temene, často se nemohou dostat přes husté otrnění, víceméně široce nálevkovité, 45 – 60 mm dlouhé, 50 – 65 mm v průměru, bílé se světle magentově červeným jícnem. Trubka krátká, 12 mm dlouhá, 14 mm široká, tmavě zelená, s až 6 mm dlouhými, polokulatými, nažloutle zelenými, někdy červeně lemovanými šupinami, které brzy přecházejí do vnějších okvětních lístků. Vnější okvětní lístky kopisťovité, 33 – 35 mm dlouhé, 8 – 9 mm široké, zevně nejprve zelené s bílým okrajem, pak krémově bílé až světle šeříkově růžové se zeleným středním proužkem. Vnitřní okvětní lístky lžícovité, asi 30 – 32 mm dlouhé, 6 mm široké, k základně se zužující na 1,2 – 2 mm, bílé až světle šeříkové. Tyčinky uspořádané hustě na stěně trubky, čnělku daleko přečnívající, nazelenale bílé se zlatožlutým pylem. Primární prašníky přilehlé ke čnělce a tak uzavírají 5 x 5 mm velkou nektarovou komoru. Čnělka 16 mm dlouhá s nažloutlou 12ti laločnou bliznou 20 mm dlouhou, 1,8 mm silná, spodní část čnělky nacházející se v nektarové komoře bílá, vrchní část zelená.
Plod zpočátku hruškovitý, ve zralosti oválný, 12 – 13 mm dlouhý, 9 – 10 mm v průměru, silnostěnný s bílými až světle zelenými semennými provazci, podélně praskající. Semena kulatá, 0,9 – 1,1 mm v průměru, tmavě hnědá, s velkou, úzkou, poněkud popraskanou hilo-mikropylární oblastí, bez alaiosomu, malé, málo vyvýšené buňky testy, silně lesklé.
Domovina: Argentina, La Rioja, severozápad departmentu General Belgrano.
Sbíral Helmut Fechser roku 1961 mezi Iliar a Tama a označil je Gymn. Spec III nebo Ili, což již nelze nyní přesně určit. Velmi zajímavá forma Gymn. castellanosii, odlišitelná od typu podle otrnění.
Další nálezy: JO 1038.01 Tama-Chila.

Gymn. castellanosii rigidum Fechser


Gymn. castellanosii rigidum Fechser Tama

Gymnocalycium castellanosii var. spinosior Milt
Cactaceae etc. (Slovensko) 2020/2, str. 46-48.
Popis: Stonek jednotlivý, kulovitý až ploše kulovitý, 7 – 8 cm v průměru. Epidermis tmavě olivově zelená až šedozelená, matná. Žebra 8 – 10, svisle probíhající, na základně stonku asi 3,5 cm široká, uprostřed asi 2,5 cm široká, rozdělená do jemných hrbolců, které jsou asi 0,5 – 1 cm vysoké, zakulacené. Mezi hrbolci jemný příčný zářez asi 7 mm široký. Zářezy mezi žebry svisle probíhající a mírně pravidelně zvlněné. Areoly kulaté, 7 – 8 mm v průměru, mírně vystouplé, s šedobílou plstí.
Okrajové trny paprskovitě rozprostřené, 3 páry na každou stranu, 1 spodní trn dolů směřující. Všechny trny silně odstávající, prohnuté, 3 – 4,5 cm dlouhé, spodní nejdelší. Střední trn 0 – 1, nahoru směřující a prohnutý. Trny při rašení kaštanově hnědé, záhy šednoucí a rohové barvy. Všechny trny dosahují nebo přesahují areoly na sousedních žebrech.
Květ 3 – 3,5 cm vysoký, 3 cm široký, narůžovělý. Trubka tmavě šedozelená, s 3 – 5 šupinami, které plynule přecházejí ve vnější okvětní lístky. Šupiny 2 – 3 mm široké, jemně zelenobíle lemované, s šeříkovou špičkou. Ovarium 3,5 mm vnitřní prúměr, bílé, stěny ovaria 1,2 – 1,5 mm silné. Stěny receptakula lilarůžové. Vnější okvětní lístky široce kopinaté, zevně bělavé s olivově zeleným hřbetním proužkem, 1 – 1,8 cm dlouhé, 4 – 6 mm široké v nejširším místě. Vnitřní okvětní lístky široce kopinaté, narůžovělé s růžovým středním proužkem, cca 1,8 cm dlouhé, 4 – 5 mm široké. Pestík světle žlutý, 1,6 – 1,8 cm dlouhý, čnělka 1,2 – 1,4 mm silná. Nitky bílé, prašníky žluté, hořejší série tyčinek se přiklánějí k čnělce. Semena Microsemineum (resp. Scabrosemineum), Sectio Castellanosiana.
Domovina – výskyt: Argentina, provincie La Rioja, okolí místa Illisca.
Materiál holotypu uložen v Herbáři Krajského Vlasivědného muzea v Olomouci pod inventárním číslem B172329. Typová kultura ve sbírce Ivan Milt pod číslem 868.
Nově popisovaný taxon se liší od typu druhu mnohem menšími stonky a výrazně silnějším a odstávajícím otrněním.

Gymnocalycium castellanosii var. spinosior Milt


Gymnocalycium castellanosii var. spinosior Milt


Gymnocalycium castellanosii var. spinosior Milt

Gymn. castellanosii – summary:
Backeberg bought the plants of this taxon in 1933 in Buenos Aires at the cactus businessman Stümer together with the other taxa of this genus. In his work Kaktus ABC published in Kopenhagen in 1935 (very rare publication, known in Czech rep. probably only in two copies) Backeberg publisher the Latin description of the sort Gymn. castellanosii:
Body solitary, elongated globular, velvet dull bluegreen, to 15 cm high, 10 cm in diameter; ribs 10 – 12, strongly broadened and flattened, to 4 cm broad at the base, with slight sharp edge of the protuberance between about 2 cm apart areoles which are strongly covered with yellowish wooly felt at first, 1 cm long, on the top also flake felt; marginal spines 6 – 7; central one 1; all spines strong, direkt, outstanding, to 2,5 cm long, white, with dark top; flower 4,5 cm big, bell-shaped to funnelform, white with pink tinge, fruit round, green, slightly covered with hoar-frost.
The taxon had not been too known in the collections long time, only in the sixties of the last century the imported plants collected by Helmut Fechser came under the mark Gymn. spec. Amblayo Salta and Gymn. spec Guaysayan. Brigitte and Jörg Piltz observed the Cindiny places only in 1976, they brought seeds with thein numbers P 80 east of Sierra Malanzan, P 80a north of Tama, P 80b La Aquadita, P 80c south of Atiles, P 209 Ambil and P 393 Olta. Many gymnofils visited the finding places after 1980, Jacques Lambert, Ludwig Bercht, our gymnofils Josef Odehnal, Jaroslav Procházka, Václav Šeda, Ladislav Fischer, Vladimír Šorma, and many others in the last years. Several articles have appeared also in the Czech journals, some information is useful for the other research. The variability of the taxon is not so great like at the other taxa, for example Gymn. valničekianum and Gymn. mostii, and the taxon is easy to recognize.
Gymn. castellanosii var. armillatum
Armillatum means strongly needle-shaped. Even zouny seedlings have strong, outstanding, needle-shaped spination, after which i tis easy to differentiate them from the type. However, i tis necessary to point out that the seedlings grow very slowly.
Gymn. castellanosii var. rigidum
It differs from the type with the fighter green colour of the body and especially rigid, mostly light brown to dirty white spines. It was collected by Helmut Fechser in 1961 between Iliar and Tama in the province La Rioja, and he has marked them III or Ili Chat is not already possible to determine corectly.