ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD III. - MICROSEMINEUM

Gymnocalycium ritterianum Rausch

Kakteen und andere Sukkulenten 23/7, 180 -181, 1972

Tělo ploše kulovité, jednoduché nebo v malých skupinách, k odnožování dochází často nahoře v horní polovině těla, světle zelené, nebo fialově hnědě ojíněné, 3 – 4 cm vysoké a až 11 cm v průměru, s dlouhým řepovitým kořenem; žebra 10 – 12, svislá, příčnými rýhami rozdělená v 15 – 20 mm dlouhé hrbolce. Areoly prohloubené v horní polovině hrbolců, oválné, 5 mm dlouhé, s bílou plstí, pod areolami tvoří hrbolce ostrohrannou bradu.
Okrajové trny 7 – 9, 3 – 4 páry a jeden směřující dolů, roztažené a směrem k tělu přihnuté, až 25 mm dlouhé; střední trn zřídka 1, nahoru k vrcholu zahnutý, až 30 mm dlouhý, všechny trny růžově hnědé.
Květ se objevuje v blízkosti temene, 65 mm dlouhý a 75 mm v průměru. Semeník a krátká trubka tmavě zelená, s kulatými růžovými šupinami. Vnější okvětnílístky kopisťovité, růžově bílé, se zeleným středním proužkem. Vnitřní okvětní lístky kopisťovité, velmi široké, daleko od sebe, rozšířené, víceméně zvlněné a nepravidelně zprohýbané, bíle lesklé, jícen světle fialově růžový. Nitky bílé, prašníky nahnědle růžové, čnělka silná, 20 mm dlouhá, bliznových laloků 10 nažloutlých.
Plod hruškovitý, 15 mm v průměru, směrem nahoru se zužující, namodralý, s bělavě růžovými šupinami. Semeno tvaru hrnce, 1 mm v průměru, černohnědé, s kuličkovitými bradavkami. Hilum ohnuté, s výrazným okrajem, který je jakoby naběhlý.
Domovina: Argentina, La Rioja u Famatina ve výšce 3.000 – 3.500 m n.m.
Nálezce taxonu Walter Rausch ještě uvádí jeho charakteristiku: šedozelená epidermis, růžové trny a také široké korunní lístky často jakoby zvlněné. V době nálezuměl tento taxon za horskou formu Gymn. guanchinense, které roste o 1.500 – 2.000 metrů níže, které také dole nalezl. Až po prozkoumání semen doma po poradě s ostatními gymnofily došel k názoru, že jde o nový druh.
Friedrich Ritter (1898 – 1989), žijící v Jižní Americe, našel tento taxon ve vysokých nadmořských výškách pohoří Famatina v březnu 1955 a označil je svým polním číslem FR 436, hned nato poslal jeden exemplář do Evropy, a to do Botanické zahrady v Curychu ve Švýcarsku. Ritter ve své knize Kakteen in Südamerika vydané roku 1980 doplňuje popis takto: Žebra 10 – 12, silně hrbolcovitá a bradovitá. Tělo 6 – 10 cm v průměru, velmi plochého růstu, silný řepovitý kořen. Areoly 3 – 5 mm dlouhé, 10 – 12 mm od sebe vzdálené. Trny šedočervené v počtu 6 – 10 o délce 15 – 30 mm, většinou jen okrajové, směřující do stran, někdy 1 střední trn.
Od rovněž v horách se vyskytujícího Gymn. guanchinense se liší Gymn. ritterianum plochým, ve stáří nikoliv krátce sloupovitým růstem, řepovitým kořenem, zpravidla k tělu přihnutými a k němu přiléhajícími trny a široce otevřenými,často pastelově zbarvenými květy s nejčastěli šeříkově růžovými prašníky. Gymn. ritterianum má také větší květ (65 mm dlouhý a 75 mm v průměru s 20 mm dlouhou čnělkou s 10 bliznovými laloky) se zvlněnými korunními lístky a květy tak působí daleko mohutnějším a plnějším dojmem (květy Gymn. guanchinense 50 mm dlouhé a 50 mm široké s krátkou čnělkou s 8 laloky). Ve sbírkách je Gymn. ritterianum zastoupeno v několika formách, rostliny vypěstované ze semen mají výrazně kratší a chudší otrnění než Gymn. guanchinense a pokud jsme střízliví, je možnost záměny těchto dvou taxonů vyloučena.
Další nálezy: R 126 Famatina-Velasco; P 219 Famatina; STO 305; Till 90-306, Till 90-305 Cuesta Guanchin; BKS 93/66 u Chilecito; VS 39 Guanchin; Tom 054/1 Cuesta de Guanchin; JO 1054/1 Cuesta Guanchin.

Gymn. ritterianum subsp. acentracanthum Berger
Gymnocalycium, Rakousko, 18 (1) 2005
Rostliny malé, ploše kulovité, neodnožující, s modrošedozelenou epidermis, která může někdy být při silnějším oslunění s červenohnědým nádechem. Řepovitý kořen je zakončen jako u typu druhu rozvětveným kořenovým systémem. Žebra 8 – 10 (- 12), přímá, na základně 20 mm široká, rozdělená krátkými příčnými zářezy do kulatých hrbolců, které pod areolami vybíhají do hranatých brad. Areoly 6 x 2 mm velké, bíle plstnaté, olysalé až u starých rostlin.
Trny 5, vzácně 7, tuhé, málo ohebné, přímé, na základně zploštělé, velmi rozdílné délky, 18 – 40 mm, někdy propletené, světle hnědé s tmavší špičkou, uspořádané paprskovitě nebo silně hřebenovitě. Střední trn nebyl pozorován ani v domovině, ani v kultuře. Květy vyrůstají v blízkosti vrcholu, nálevkovité, 35 – 45 mm dlouhé s průměrem 35 – 40 mm, krémově bílé s růžovým jícnem. Plod vejčitý, podstatně menší než u typu, 15 – 20 mm dlouhý, 12 – 14 mm v průměru. Kulovitá semena 0,7 mm v průměru, s podlouhlou, sotva vyklenutou mikropylární oblastí a málo elaiosomem.
Domovina: Argentina, La Rioja, Sierra de Saňogasta, nad Cuesta de Miranda, 2.200 – 2.500 m n.m.
Má se lišit od subsp. ritterianum neodnožujícím tělem, silnějšími trny,zpravidla jen v počtu 5, bez středních trnů, menšími květy se zašpičatělými okvětními lístky, vejčitým plodem a menšími semeny pouze s omezeným elaiosomem u hilo-mikropylární oblasti.
Jméno taxonu acentracanthum znamená, že nemá střední trny. Posoudíme-li místa výskytu a rozdíly mezi jednotlivými taxony Gymn. guanchinense, Gymn. ritterianum a Gymn. ritterianum ssp. acentracanthum, nemůžeme dojít k jinému závěru, že se jedná při dobré vůli o variety nejdříve popsaného Gymn. guanchinense.

Gymn. ritterianum


Gymnocalycium ritterianum 2 rostliny, jedna v květu


Gymn. ritterianum Chilecito-La Mexicana, foto Ch


Gymnocalycium ritterianum WR 126 květy červenooranžové, přišlo s ritterianum, možná přírodní hybrid Strigl


Gymn. ritterianum acentracanthum

Gymn. ritterianum – summary:
The founder of the taxon Walter Rausch has mentioned like the character else: graygreen epidermis, pink spines and also broad crown leaves often like wavy. He had held the taxon for the mountainous form of Gymn. guanchinense in the time of the find which grows 1.500 – 2.000 m lower and which had been also found by him. He has gone only after seeds observing at home and after the consultation with the other gymnofils to the opinion that it is new sort.
Friedrich Ritter (1898 – 1989), living in the South America, found this taxon in the high altitudes of the mountains Famatina in March 1955 and he marked them with his field number FR 436, he has sent one specimen to the Europe to the Botanic Garden in Zurich in Swiss. Ritter added to the description in his book Kakteen in Südamerika appeared in 1980 like this: Ribs 10 – 12, strongly rugged and chin-shaped. Body 6 – 10 cm in diameter with very flat growth, strong beet root. Areoles 3 – 5 mm long, 10- 12 mm apart. Spines grayred, 6 – 10, with length of 15 – 30 mm, mostly only marginals, to the sides directing, sometime 1 central.
From also in the mountains occuring Gymn. guanchinense differs Gymn. ritterianum with flat, not shortly columnar growth in old age, with beet root, with as a rule to the body curved and to this pressed spination and with widely opened, often pastel coloured flowers with the most often lilac pink anthers. Gymn. ritterianum has also bigger flower (65 mm long and 75 mm in diameter with 20 mm long style with 8 stigmatas) with waved crown leaves and then the flowers make much more big and full impression (the flowers of Gymn. guanchinense 50 mm long and 50 mm broad with short style with 8 stigmatas). Gymn. ritterianum is presented in several forms in the collections, the plants grown from the seeds have strikingly shorter and poorer spination than Gymn. guanchinense and if the grower is sober the possibility of the exchange is cut out.
Gymn. ritterianum subsp. acentracanthum Berger
It ought to differ from ssp. ritterianum with not offspringing body, with stronger spines, mostly only 5, without centrals, with smaller flowers with pointed centrals, with egg-shaped fruit and littler seeds only with limited elaiosom at hilum-micropylar region.
The name of the taxon acentracanthum means that it has no central spines. If we study the finding places and the difference among the single taxa Gymn. guanchinense, Gymn. ritterianum and Gymn. ritterianum subsp. acentracanthum, we could not come to a different result than they are varieties of the first described Gymn. guanchinense with goodwill.

Gymnocalycium jochumii Neuhuber

Gymnocalycium (Rakousko) 18 (1) 2005

Tělo ploše kulovité, u základny odnožující a tak vytvářející skupiny, až 45 mm vysoké a až 80 mm v průměru, od středu až k základně krátce a značně kónické. Kůlovitý kořen s velmi dlouhými, silnými vláknitými kořeny. Temeno mírně pohroužené, silně otrněné. Epidermis tmavozelená, matná. Žebra 12, přímá, oddělená zvlněnými podélnými zářezy, na základně 22 mm široká a až 15 mm vysoká, silně hrbolatá s krátkými, přímými příčnými zářezy. Hrbolce pětihranné s vystupujícími sekerovitými bradami nebo pouze špičaté. Areoly přímo sedící, oválné, u dospělých rostlin podlouhlé, 5 – 7 mm dlouhé a 4,5 – 6 mm široké, 14 – 17 mm od sebe vzdálené, na temeni s nažloutle bílou vlnou, mírně olysající, staré areoly s bílou vlnou.
Trny 5 – 7 (-9), většinou uspořádané do párů, (14 – 19) 22 – 31 mm dlouhé, horní pár trnů nejkratší; trny na průřezu kulaté, tuhé, přímé, k tělu víc přilehlé než odstávající, světle hnědé až tmavě červenohnědé, mírně šedivějící; jediný střední trn se vyskytuje jen u starších rostlin, mírně k vrcholu zahnutý, 27 mm dlouhý.
Květy vyrůstají z areol na temeni, světle růžové, zvonkovité, 47 – 54 mm dlouhé, 60 – 73 mm v průměru, nevonící. Vnějšíokvětní lístky široce kopinaté až lopatkovitě zaoblené, světle růžové se světle růžovým středním proužkem, 26 mm dlouhé, 9 mm široké, na základně 2,8 mm široké, základna růžová, prodloužené šupiny perikarpu s olivově zeleným až olivově růžovým středním páskem; vnitřní okvětní lístky kopinaté až široce kopinaté, pozvolna zašpičatělé, bílé až světle růžové, se světle růžovým středním proužkem, 20 mm dlouhé, 6 mm široké, na základně růžové. Receptakulum uvnitř světle růžové, 12 – 15 mm v průměru. Nektarová komora světle růžová, na základně bílá, 2 mm vysoká, až 4,5 mm v průměru. Tyčinky uspořádané v jedné nebo ve dvou základních řadách, 4,5 mm dlouhé, uzavírají nektarovou komoru a u 80% jedinců přiléhají ke čnělce přes její základnu, dalších 5 sekundárních řad prašníků, které přiléhají od základny receptakula k základně okvětí. Dvě nejspodnější řady mají jen několik tyčinek. Nitky prašníků bílé až světle růžové, 7,5 mm dlouhé, prašníky slabě světle růžové, 1,9 x 0,9 mm velké, pyl žlutý. Čnělka bílá až světle zelená, 10,5 – 12 mm dlouhá, papilozní, jemně rýhovaná. Blizna žlutá, 3,3 – 4,9 mm dlouhá, se 12 bliznovými laloky, základna blizny ve výšce první až druhé sekundární řady tyčinek. Ovarium pohárovité, bílé, 5 – 10 mm vysoké, 4 – 7,5 mm v průměru. Perikarpel hruškovitý, olivově až tmavě zelený, hedvábně lesklý, někdy jemně šedě ojíněný, 8,8 – 12 mm vysoký a 8 – 12 mm v průměru; pokrytý obdélníkovými, nahoře zaoblenými, světle lemovanými, světle olivově růžovými až růžovými šupinami.
Plod hruškovitý, tmavě zelený, s polokulatými, růžovými šupinami, neojíněný, 16 – 21 mm dlouhý, kolmo a také často na základně praskající; u druhu byla pozorována barochorie, t.zn. semena se vlastní váhou vysypávají z plodu. Semena přilbovitá, v hilo- mikropylární oblasti mírně stisklá, tmavě červenohnědá až černá, 0,7 – 0,9 mm dlouhá a 0,6 – 0,8 mm v průměru, tvar hilo-mikropylární oblasti ne zcela stálý (úzce až široce oválný), vyplněný elaisomem. Vyschlá semena ve zralém plodu jsou méně obalená v lepkavé pulpě na rozdíl od semen většiny jiných příbuzných taxonů.
Domovina: Argentina, La Rioja, jižní část pohoří Sierra de Saňogasta, 1.670m n.m.
Podle autora popisu se má lišit od Gymn. ritterianum subsp. acentracanthum většími a zvonkovitými květy, většími rozměry perikarpelu, menším receptakulem, bliznou se 12 laloky (na rozdíl od 7 – 11 laloků), jemně světle růžovými, ne tmavě červenými prašníky, neojíněným plodem a většími semeny. Taxon tvoří v přírodě skupiny až o 20 hlavách a mohlo by se zdát, že jde o semenáčky z mateřské rostliny. Jde však o přirozené odnožování.

Gymn. jochumii Neuhuber var. jugum Neuhuber
Autor popisu druhu současně popisuje i varietu, popis tamtéž jako druh.
Tělo ploché, málo odnožující, až 30 mm vysoké a až 80 mm v průměru, od středu k základně krátce a silně kónické. Silný kůlovitý kořen. Temeno pohroužené, otrněné, epidermis modrozelená, matná. Žebra 11 – 12, přímá, oddělená podélnými brázdami, na základně 28 mm široká a až 12 mm vysoká; rozdělená krátkými a přímými, také však dlouhými a čárkovitými příčnými rýhami, které sahají přes celou šířku žebra. Hrboly úzce bradovité, dlouhé, zašpičatělé, jimi se spodní areoly někdy překrývají. Areoly jen nepatrně pohroužené, kulaté, 3 – 4 mm v průměru, 10 – 13 mm od sebe vzdálené, na temeni bíle vlnaté, slabě olysávající.
Trny 5 – 7, uspořádané do párů, až 24 mm dlouhé, při 3 párech horní pár s nejkratšími trny 13 – 14 mm; na průřezu kulaté až mírně hranaté, pouze mírně ohebné, přímé, od těla více odstávající než přilehlé, většinou světle hnědé, slabě šednoucí, střední trn nezjištěn.
Květy vyrůstající z temene, bílé, nálevkovité, 48 mm dlouhé a 48 mm v průměru, nevonící. Vnější okvětní lístky kopinaté, bílé, 25 mm dlouhé, 7 mm široké, prodloužené šupiny se zeleným až nahnědle růžovým středním proužkem; vnitřní okvětní lístky kopinaté až úzce kopinaté, bílé, 22,5 mm dlouhé, 5,5 mm široké, na základně 2 mm široké a jemně světle růžové. Receptakulum uvnitř růžově zbarvené, nahoře světle růžové, 12 mm vysoké, 10 mm v průměru, nektarová komora světle růžová, na základně bílá, 2,1 mm vysoká, až 3,8 mm v průměru. Tyčinky rozděleny do 1 – 2 základních řad přiléhajících k základně čnělky, a na 4 – 5 sekundárních řad sahajících od základny receptakula a přiléhajících na okvětí. Nitky bílé. Prašníky žluté až krémově bílé, pylová zrna žlutá. Čnělka bílá až jemně světle zelená, 8,5 – 9,5 mm dlouhá, 1,5 – 2 mm v průměru, neprorůstající základna bílá. Blizna žlutá, 8 – 9 laloků, základna ve výšce první sekundární řady tyčinek. Semeník oválný až obdelníkový, bílý, 4 – 5 mm vysoký, 4 – 7 mm v průměru. Perikarpel kónický, olivový až šedoolivový, hedvábně lesklý, 8,5 – 10 mm vysoký, 7 – 10 mm v průměru, pokrytý srpovitými až polokulatými, přitisklými, světle lemovanými, světle růžovými šupinami se žlutými nebo bílými špičkami.
Plod oválný až hruškovitý, olivově zbarvený, 16 mm dlouhý, plodové maso při dozrávání tuhne. Semeno přilbovité, tmavě červenohnědé, hedvábně lesklé, 0,8 – 0,9 mm dlouhé a 0,7 mm v průměru, hilo-mikropylární oblast silně stisklá, proto úzce oválná, se světlým elaiosomem.
Domovina: Argentina, La Rioja, jižní část Sierra de Saňogasta, 2.300 m n.m.
Podle autora popisu se odlišuje od typu ještě plošším tělem, kulatými areolami, kratším nálevkovitým květem, převážně bílými až krémově bílými květy s úzce kopinatými okvětními lístky. Počet bliznových laloků je 7 až 9, u typu 12. Var. jugum je pojmenována podle výskytu na horských hřebenech Sierra de Saňogasta.

Gymnocalycium jochumii


Gymnocalycium jochumii


mladé rostlinky young plants Gymnocalycium jochumii


čtyři roubovanci Gymnocalycium jochumii v jugum

Gymn. jochumii - summary:
After the author of the description it ought to differ from Gymn. ritterianum ssp. acentracanthum with bigger and bell-shaped flowers, bigger size of pericarpel, smaller receptaculum, stigma with 12 segments (in the difference of 7 – 11 segments), with gently light, notdark red anthers, with not covered with hoar-frost fruit and bigger seeds. The taxon makes the groups with to 20 heads in the nature and it could seem that they are seedlings from the mother plant. However, it is the natural offspringing.
Gymn. jochumii var. jugum. After the author of the description it differs from the type with much more flat body, round areoles, shorter funnelform flower which is mostly white to cream-white with narrow lanceolate perianths. The number of the stigma lobes is 7 – 9, at the type 12. Var. jugum is named after the occurence on the mountainous crests of the Sierra de Saňogasta.