KLUB KAKTUSÁŘŮ OLOMOUC

Tělo protáhle kulovité, až 10 cm vysoké a 11 cm široké, matně zelené, hnědozelené, na temeni pokryté chomáčky vlny, žebra až 17, rozšířená kolem areol a rozdělená v široké šestihranné hrbolce hlubokými příčnými zářezy, dole krátce a ostře zploštělé,areoly asi 11 cm od sebe vzdálené, zpočátku vločkovaně šedožlutě plstnaté.
Okrajové trny asi 6, narůžověle zbarvené, elastické, tuhé, mimo jednoho směřujícího nahoru a jednoho směřujícího dolů do stran odstávající a zpět nebo vzhůru ohnuté. Květy zvonkovitě nálevkovité, růžově bílé, s tmavším jícnem.
Domovina: severní Argentina, blízko Mazanu.
Jméno pochází z latinského nidus = hnízdo, jelikož svým propleteným otrněním připomínala rostlina ptačí hnízdo. Frič tyto rostliny také našel o takto je označil, ale nepopsal poté, co je dovezl roku 1929 z Jižní Ameriky. Lau je nalezl po mnoha letech v Catamarce u obce Poman, asi 50 km severně od Mazanu, v Sierra Manchao. Gymn. nidulans našel také Piltz a označil je P 138. Další populace se vyskytuje u Anillaco v La Rioja, kde bylo některými autory mylně považováno za Gymn. pugionacanthum. Dalším místem výskytu v La Rioja je Guandacol. Gymn. nidulans se liší od Gymn. mazanense hlavně větším počtem žeber, které jsou úzké s hlubokými příčnými rýhami. Více žeber znamená větší počet areol na rostlině a tím tedy větší počet trnů, které pak dávají rostlinám divoce otrněný vzhled. Gymn. nidulans má také růžový květ, který je mnohem menší než u Gymn. mazanense. Semenáčky rostou velmi pomalu a divoké otrnění očekávejme až po několika letech.
Hans Till a Helmut Amerhauser v rakouském Gymnocalycium 2008:815-838 uvádějí pro tuto skupinu taxonů následující řešení: Gymn. hossei ssp. mazanense je synonym Gymn. hossei, Gymn. nidulans je Gymn. hossei var. nidulans (Backbg.) H.Till; Gymn. pugionacanthum sensu Till (viz poznámky u Gymn. pugionacanthum) je dokonce synonym Gymn. hossei. Uvádějí v této práci dvě nové kombinace: Gymn. hossei var. breviflorum (Backbg.) H. Till a již zmíněné Gymn. hossei var. nidulans (Frič ex Backbg.) H.Till. Proč ne? Komentáře netřeba.
Další nálezy: P 138 Sierra de la Pena LR; LF 19a 15 km sev Guandacol, LF 19 Guandacol, LF 28 Anillaco, LF 30 Senor de la Pena, LF 27 Anillaco (=pugionac. sensu Till); STO 29 La Pena-Sierra de Mazan LR, STO 244 La Pena LR, STO 124 Aimogasta LR, STO 30 Aimogasta-Carrizal LR, STO 31 Carrizal LR, STO 32 Sierra de Mazan, STO 28 Udpinango; Lau 487 Poman Cat.; JL 15 Senor de la Pena LR; BKS 93/55 Anillaco LR; VS 41 Guandacol, VS 52 Anillaco (=pugionac. sensu Till); JS 137 Anillaco; MT 07-236 Seňor de la Pena.

Gymn. nidulans Guandacol, foto Ch

Gymn. nidulans LF 27

Gymn. nidulans LF 27A

Gymn. nidulans plesník 1966

Gymn. nidulans WR

Gymn. nidulans – summary:
The name originates from the Latin nidus = nest, because they resemble a bird nest with its twisted spination. Frič had also found these plants and marked them like this but he has not described them after his return from the South America in 1929. Lau has found them after many years in Catamarca near Poman, about 50 km north of Mazan, in the Sierra Manchao. Piltz has also found Gymn. nidulans and marked them P 138. Another population occurs near Anillaco in La Rioja, where it has been mistaken hold by some authors for Gymn. pugionacanthum. Another place of occurence in La Rioja is Guandacol. Gymn. nidulans differs from Gymn. mazanense mainly with the bigger number of the ribs which are narrow with deep transverse cuts; more ribs means the bigger number of the areoles on the plant and then the bigger number of the spines which give to the plants wild spined appearance. Gymn. nidulans has also pink flower which is much littler than the flower of Gymn. mazanense. Seedlings grow very slowly and the wild spination we can wait only after several years.
Hans Till and Helmut Amerhauser in the Austrian Gymnocalycium 2008:815-838 mentioned for this group of the taxa foregoing design: Gymn. hossei ssp. mazanense is synonym of Gymn. hossei; Gymn. nidulans is Gymn. hossei var. nidulans (Backbg) H.Till; and Gymn. pugionacanthum sensu Till is even the synonym of Gymn. hossei. The authors mentioned two new combinations: Gymn. hossei var. breviflorum (Backbg) H.Till and already mentioned Gymn. hossei var. nidulans (Frič ex Backbg.) H.Till. Why not? It does not need any commentary.

Poněkud ploše kulovité, tmavě hnědozelené, temenoponěkud prohloubené, bez trnů a s podlouhle kulatými bradavkami. Žebra 13, široká, příčnými rýhami hrbolcovitá, pod areolami bradovitý, ze stran smáčknutý výstupek. Areoly 10 – 14 mm vzdálené, podlouhlé, 5 – 6 mm dlouhé, mírně šedobéle plstnaté.
Trny většinou 7, odstávající a mírně zpět ohnuté, drsné, šídlovité, nebo poněkud ploché, zpočátku hnědé, později šedé, s tmavou špičkou, jemně vláknité; spodní až 15 mm dlouhé, jeden nejspodnější dolů ohnutý, stejně dlouhý.
Květy poblíž temene,s krátkou trubkou a tupými, sytě růžovými okvětními lístky.
Domovina: Argentina, La Rioja.
Šlo o velkou zásilku importních rostlin, které roku 1927 prodávala firma Haage junior v Erfurtu. Semen byl také dostatek, byla nabízena i po tisícových porcích. Ve druhé světové válce byla většina sbírek zničena a tak se taxon skoro vytratil. Podle dr. Schütze mají být trnyv mládí růžově hnědé, ten také tyto původní rostliny pěstoval a rozšiřoval je jako Gymn. hossei typ. Těm také odpovídaly nálezy rakouských kaktusářů Gymn. hossei STO 237 modrý plod a rostliny nesprávně označené Gymn. pugionacanthum ? STO 238 Mazan. Tyto rostliny mají specifickou barvu trnů, růžové květy a velký modrý plod. V literatuře najdeme také chybná vyobrazení taxonu, někdy připomínající spíš i Gymn. baldianum. Ve sbírkách se vyskytuje řada položek pod sběratelskými čísly s označením Gymn. hossei var. longispinum a Gymn. hossei var. brevispinum (semenáčky jsou s velmi dlouhými trny!), které však mají málokdy co společného s Gymn. hossei a blíží se spíš Gymn. nidulans nebo i Gymn. mazanense. Vše nasvědčuje tomu, že takto jsou označovány nálezy tehdy, kdy autor neví co s nimi.
Hans Till a Helmut Amerhauser v rakouském Gymnocalycium 2008:815-838 uvádějí pro tuto skupinu taxonů následující řešení: Gymn. hossei ssp. mazanense je synonym Gymn. hossei, Gymn. nidulans je Gymn. hossei var. nidulans (Backbg.) H.Till; Gymn. pugionacanthum sensu Till je dokonce synonym Gymn. hossei. Uvádějí v této práci dvě nové kombinace: Gymn. hossei var. breviflorum (Backbg.) H. Till a již zmíněné Gymn. hossei var. nidulans (Frič ex Backbg.) H.Till. Proč ne? Komentáře netřeba.

Gymn. hossei – summary:
It had been one big consignment of the imported plants which were sold by the firm of Haage junior in Erfurt in 1927. Plenty of seeds were offered even in the thousand portions. However, the most of the collection was destroyed during WW II and then the taxon has been nearly lost. The spines have to be pink brown if young after dr. Schütz, he had also grown the original plants and he multiplied them like Gymn. hossei typ. The finds of the Austrian cactophiles has been agreeing with it, Gymn. hossei STO 237 blue fruit and the plants incorrectly named Gymn. pugionacanthum? STO 238 Mazan. These plants have the specific colour of the spines, pink flowers and big blue fruit. We can see also mistaken pictures of the taxon in the literature, some of them resembles rather even Gymn. baldianum. Many numbers occurs in thecollections under the collector numbers with the name Gymn. hossei var. longispinum and Gymn. hossei var. brevispinum (seedlings with very long spines!) but they have only little to do with Gymn. hossei and they are more close to Gymn. nidulans or even to Gymn. mazanense. Everything gives evidence that the finds are named like this if the author does not know what to do with them.
Hans Till and Helmut Amerhauser in the Austrian Gymnocalycium 2008:815-838 mentioned for this group of the taxa foregoing design: Gymn. hossei ssp. mazanense is synonym of Gymn. hossei; Gymn. nidulans is Gymn. hossei var. nidulans (Backbg) H.Till; and Gymn. pugionacanthum sensu Till is even the synonym of Gymn. hossei. The authors mentioned two new combinations: Gymn. hossei var. breviflorum (Backbg) H.Till and already mentioned Gymn. hossei var. nidulans (Frič ex Backbg.) H.Till. Why not? It does not need any commentary.

Ploše kulovité, modrozelené, 10 cm (a více) v průměru. Temeno holé. Žeber asi 13, nízkých, rovných, příčnými rýhami rozdělených v hrbolce, které jsou pod areolami bradovitě protáhlé. Podélné rýhy úzké. Areoly podlouhlé, ca 5 x 2 mm velké, s šedou krátkou zkadeřenou plstí, záhy holé.
Trny šídlovité, barvy rohoviny. Okrajových trnů 7 – 9, z nich jeden směřujících dolů, asi 20 mm dlouhý, 3 páry bočních ca. 25 mm dlouhých, horní 2 trny jsou krátké nebo chybí. Všechny trny jsou poněkud ohnuté, někdy přiléhají k tělu, někdy více nebo méně odstávají. Střední trn 0 – 1, ca. 25 mm dlouhý nebo delší, ohnutý vzhůru.
Květy již na mladých rostlinách, 50 mm dlouhé, plně otevřené, 50 mm v průměru. Perikarp 20 mm dlouhý, modrozelený, s malým počtem modrozelených, růžově lemovaných šupin. Vnější okvětní lístky podlouhlé, zaokrouhlené, růžové, na zadní straně modrozelené, s růžovým okrajem, vnitřní jsou kopinaté, zašpičatělé, růžové, s tmavším středním pruhem, atlasově lesklé. Čnělka krátká, blizna má 8 laloků, žlutá. Tyčinky četné, nitky krvavě červené, prašníky růžové, pokryté žlutým pylem.
Plod je štíhlý, vřetenovitý, modrozelený, pukající ve zralosti po délce, četná semena jsou černá, matná, tvaru čepice, hilum a korkový arillus bazální.
Domovina: Argentina, La Rioja u Famatiny, Cuesta Guanchin.
Frič nabízel semena tohoto taxonu po svém návratu z poslední cesty do Jižní Ameriky 1929 ve svém katalogu semen „Kakteenjäger“ pod označením Gymn. spec. Guanchin, nic bližšího neuvedl. Jednalo se o semena sbíraná v přírodě a mnoho jich asi nebylo, další roky již nabízena nebyla. Backeberg označil Gymn. guanchinense za formu jeho popsaného Gymn. mazanense. Ačkoliv jde o mnohokrát kritizovaný názor, musíme se zde přiklonit k názoru, že Gymn. guanchinense je nejblíže příbuzné Gymn. mazanense. Backeberg na nalezišti taxonu nebyl, autor popisu také ne. Takové skutečnosti jsou mnohokrát kritizovány některými gymnofily – cestovately, že mnohdy hodnotí taxony osoby, které na nalezišti nebyly. Na druhé straně je však třeba uvést, že informací je právě od některých cestovatelů dostatek, a pak jsou také gymnofilové – cestovatelé, kteří byli na nalezištích gymnokalycií mnohokrát, ale sami nejsou schopni dopracovat se samostatného závěru a tak jejich cestovatelství nepřináší nijaký efekt.
Po dlouhých letech našel Gymn. guanchinense na přírodním stanovišti Walter Rausch v horském sedle Cuesta Guanchin. Další naleziště prozkoumali rakouští gymnofilové u Los Tambillos, Los Higueritas, Piedra Pintada a Puerto Alegre, kde rostliny jsou význačné sloupovitým růstem. Podle nich se má Gymn. guanchinense lišit od Gymn. rhodantherum protáhle kulovitým, ve stáří až krátce sloupovitým tělem, delším, až 40 mm dlouhým, k vrcholu směřujícím otrněním, květy s kratší trubkou, a semeny s větší hilomikropylární oblastí a bohatějším elaisomem na ven vyhnutém okraji hila.
Od rovněž v horách se vyskytujícího Gymn. guanchinense liší se Gymn. ritterianum plochým, ve stáří nikoliv krátce sloupovitým růstem, řepovitým kořenem, zpravidla k tělu přihnutým a k němu přiléhajícím otrněním a široce otevřenými, často pastelově zbarvenými květy s nejčastěji šeříkově růžovými prašníky. Ještě se snad dá doplnit, že Gymn. ritterianum je již od mládí dobře odlišitelné svým v poměru ke Gymn. guanchinense chabým otrněním, zlí jazykové by jej mohli zařadit mezi „kedlubnovité“. Gymn. ritterianum má nejenom pastelové květy, ale i epidermis je neobvykle tečkovaná.
Ritter uvedl do oběhu Gymn. guanchinense FR 22 s var. tinogastaense FR 22a a var. robustius FR 22b, vše nomina nuda, tedy nepopsané. Jak již včak napovídá naleziště Catamarca, patří i podle habitu tyto rostliny ke Gymn. catamarcense, pravděpodobně taxon schmidianum. Sice velmi pěkné rostliny, ale s Gymn. guanchinense nemají nic společného.
Pěkné rostliny Gymn. guanchinense nalezli Brigitte a Jörg Piltzovi v Cuesta Guanchin a označili je polním číslem P 226, tato položka je ve sbírkách poměrně rozšířená. Rakouský gymnofil Franz Strigl také pozoroval rostliny v přírodě a semenáčky s jeho označením Gymn. mirandaense STO 88 Cuesta Miranda, 2.000 m, mají snad nejdelší trny v celém rodu Gymnocalycium. Trny silně odstávají od rostliny a jsou silně obloukovitě zahnuté zpět ve své druhé polovině, ve stáří mají mít délku až 10 cm. Již mladé roční semenáčky tvoří otrnění, jako žádné jiné gymnokalycium. Jde o formu Gymn. guanchinense. Podle pozorování v přírodě se otrnění zkracuje s přibývající nadmořskou výškou.
Další nálezy: R 568 Cuesta Guanchin; JL 10; P 226 Cuesta Miranda; VS 40 Chilecito, VS 39 Guanchin; STO 84/2 Cuesta Miranda, STO 307 Famatina, STO 72/2 Famatina, STO 81 Chilecito-Guanchin, STO 70/1 Pituil 1290 m, STO 305/1 Sanogasta, STO 68 již Pituil; LB 1312 Campanas, LB 1323 Cuesta de Miranda; LF 17 Guanchin, LF 18 Chilecito, LF 17A Cuesta Guanchin 1450 m; Sl 21b jihových Vichigasta, Sl 22a sev Famatina; JPR 149/452 Guanchin; WP 95-206/429 Guanchin; A 92/I/43 Guanchin; BKS 93/61 Schaqui-Pituil, BKS 93/63/2 Cerro Negro u Chanarmuyo, BKS 93/65 Cintilla de la Reina de los Incas; KH 354 Miranda; Tom 050/1 před Los Tambillos, Tom 051/1 Cuesta de Miranda, Tom 052/1 Cuesta de Miranda; JO 1050/1 před Los Tambilos LR, JO 1051/1 Cuesta de Miranda LR, JO 1052/1 Cuesta de Miranda LR.

Gymn. guanchinense z Los Ambilos, foto Ch

Gymn. guanchinense záp. Los Ambilos, foto Ch

Gymn. guanchinense mirandaense STO 43

Echinopsis leucantha kristáta, doprovodný taxon v Cuesta Miranda, foto VS

Gymno guanchinense VS 39, foto VS

Gymnocalycium guanchinense AVF, semena od BS, foto VS

Gymnocalycium guanchinense vlevo semenáč původ Schütz potažmo AVF, vpravo Gymn guanchinense VS 39 shoda naprosto evidentní

Gymnocalycium guanchinense VS 39 na nalezišti, foto VS

Gymnocalycium guanchinense VS 39 semenáč, foto VS

Gymnocalycium guanchinense VS 39 semenáčci

Naleziště Gymn guanchinense, Cuesta Miranda, foto VS

Gymn. guanchinense – summary:
Frič offered the seeds of this taxon after his return of his last trip to the South America in 1929 in his seed catalogue „Kakteenjäger“ with the name Gymn. sp. Guanchin, he had mentioned nothing more. Seeds were collected in the nature and it has been probably no big quantity, it has not been offered in the following years. Backeberg has marked Gymn. guanchinense for a form of his described Gymn. mazanense. Even if it has been many times criticized opinion, we must incline here to the opinion that Gymn. guanchinense is really the closest relation of Gymn. mazanense. Backeberg has never been on the finding place but the author of the descripton, too. The reality like this is criticised many times by some gymnophils-travellers that some taxa are evaluated by the persons who has not visited the finding place. However, on the other hand it is necessary to mention that they have very good information fromsome travellers, and then they are some gymnogrowers – travellers who has visited the finding places many times but they are not able to make their own opinion alone and so their travelling gives no effect.
Walter Rausch has found Gymn. guanchinense on the natural place in the mountainous saddle Cuesta Guanchin after many years. The other finding places have been observed by the Austrian gymnofils at Los Tambillos, Los Higueritas, Piedra Pintada and Puerto Alegre where the plants are striking with the columnar growth. Gymn. guanchinense ought to differ after them from Gymn. rhodantherum with elongated globular, in old age to shortly columnar body, with longer, to 40 mm long, to the top directing spination, flowers with shorter tube, and with seeds with bigger hilo-micropylar area and richer elaiosom on the out avoided margin of hilum.
From also in the mountains occuring Gymn. guanchinense differs Gymn. ritterianum with flat, not shortly columnar growth in old age, with beet root, with as a rule to the body curved and to this pressed spination and with widely opened, often pastel coloured flowers with the most often lilac pink anthers. Maybe it is possible to add that spination with the comparison with Gymn. guanchinense, the evil tongues could row Gymn. ritterianum into „turnip-cabbaged“ plants. Gymn. ritterianum has not only pastel flowers but also epidermis is unusually pointed.
Ritter has given to the circulation Gymn. guanchinense FR 22 with var. tinogastaense FR 22a and var. robustius FR 22b, all nomina nuda, so undescribed. How it is evident from the name of the finding place Catamarca, they belong also after the habitus to Gymn. catamarcense, maybe to the taxon schmidianum. Very nice plants but they have nothing to do with Gymn. guanchinense.
Nice plants of Gymn. guanchinense have been found by Brigitte and Jörg Piltz in the Cuesta Guanchin and they have marked them with the field number P 226, this number is rather well represents in the collections. The Austrian gymnofil Franz Strigl has also observed the plants in the nature and the seedlings with his name Gymn. mirandaense STO 88 Cuesta Miranda, 2.000 m, have maybe the longest spines in the whole genus Gymnocalycium. Spines are very outstanding from the plant and spines are bow-like curved back in their second half, they should have the length of 10 cm in age. Even one-year young seedlings make the spination like no other gymnocalycium. It is a form of Gymn. guanchinense.

Články a publikace

ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD III. - MICROSEMINEUM

Články a publikace

ROD GYMNOCALYCIUM PODROD III. - MICROSEMINEUM

ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD III. - MICROSEMINEUM