ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD I. - GYMNOCALYCIUM

Gymnocalycium lafaldense Vaupel

ZfS I, 192, 1924

Tělo malé, jen málo centimetrů vysoké a silné, nahoře zploštělé, tmavě zelené, bohatě odnožující. Temeno prohloubené a vyplněné trny. Žeber na mé rostlině (autor popisu) 12, mírně vysokých, příčnými rýhami poměrně hluboce hrbolcovité, hrbolce pod areolami nejsou bradovitě protaženy. Areoly blízko sebe, eliptické, 2 – 3 mm dlouhé, s krátkou bílou vlnitou plstí, která později mizí.
Trny jsou na způsob štětin tenké, bílé, s hnědou bází. Okrajových trnů je ca 12 – 14, zpět zahnutých, až 6 mm dlouhých, na bocích a spodním konci areoly. Střední trn 1, přímý, více hnědý, často chybí.
Květy blízko sebe, asi 3 cm dlouhé a 3,5 cm široké, po 3 dny otevřené, v noci zavřené. Semeník krátký, 5 mm dlouhý, se 4 širokými šupinami, z toho jedna docela dole, 3 ostatní v horní polovině. Zárodky semen chomáčovité, s poutky srostlé, částečně jednotlivé. Okvětní lístky četné, vnitřní špičaté, 3 – 4 mm široké, jemně fialově růžové, s poněkud tmavším středním proužkem, vnější tupé, nazelenale hnědé, okraje světlejší. Tyčinky velmi četné, mnohem kratší než okvětní lístky, nejspodnější zcela na základně okvětí, nerozdělené do dvou zřetelných skupin; nitky bílé, prašníky světle žluté, čnělka s 8 laloky také světle žlutá, nepřevyšuje horní prašníky. Plod nebyl nasazen.
Domovina: Argentina, provincie Cordoba, hora La Falda v Sierra de Cordoba ve výšce 1.500 – 2.500 m n.m.
Tento taxon poslala jistá farmářka z Argentiny Willy Schwebsovi, který měl zahradnictví v Drážďanech. Jeden exemplář poslal roku 1923 do botanické zahrady v Berlíně – Dahlemu a roku 1924 získal další exemplář prof. Vaupel, který jej použil k popisu.
Hans Oehme se zmínil, že Schwebs tehdy obdržel zásilku s 30 importíky, které byly v otrnění i tvaru velmi variabilní, mnohé rostly skupinovitě, všechny pak v kultuře tvořily odnože. Oehme uvedl, že postupně dostal od Schwebse 7 jedinců, které později nechal v botanické zahradě v Drážďanech. Asi se mu natolik zalíbily, že o mnoho let později, roku 1941, popsal 4 formy v časopisu DKG Cactaceae: forma deviatum, forma evolvens, forma enorme, a forma fraternum.
Později došlo ještě k popisům Gymn. lafaldense forma hossei (Backbg) Oehme, původně popsaná Backebergem jako Gymn. bruchii var. hossei, a forma spinosissimum Haage jr. ex Simon.
14. října 1923 navštívil naleziště Van Osten z Montevidea a v ZfK uvádí: Stanoviště je nízký kopec za hotelem La Falda, asi 1.000 m vysoký, kde se rostliny vyskytují v suché pískovité a kamenité půdě na prudkém slunci, v kamenitých spárách. Avšak v době kdy nekvetou, není je možné vůbec najít, ne však že by byly zakryté trávou, ale protože jsou znamenitě podobné všude kolem nich ležícím kamínkům. Prozradí se pouze v období květů. Podklad naleziště je složen z žuly a ruly. Průměrná teplota zde má být něco přes 17°C, minimum – 4°C, maximum přes 40°C, srážky v ročním úhrnu 400 – 700 mm. Období dešťů je v jihoamerickém létě – tedy našem prosinci až březnu, kdy spadne asi 3 celkového množství srážek. V červenci a srpnu je období takřka beze srážek.
Dr. Bohumil Schütz považuje ve své Monografii 1986 Gymn. bruchii za synonym Gymn. lafaldense, protože Gymn. bruchii bylo původně popsáno jako Frailea bruchii, a považuje tedy Gymn. bruchii za konfůzní. Naopak Backeberg uznal Gymn. bruchii a Gymn. lafaldense považoval za jeho synonym. Každý čtenář si tedy může vybrat, co si napíše na cedulku. Viz poznámky u Gymn. bruchii.
Detlev Metzing a jeho spoluautoři (1995) doporučují Gymn. lafaldense překombinovat na nižší stupeň než je úroveň druhu pod Gymn. bruchii. To uskutečnil Gert Neuhuber v rakouském Gymnocalycium a převádí Gymn. lafaldense pod Gymn. bruchii jako poddruh: Gymn. bruchii (Speg.) Hoss. ssp. lafaldense (Vaupel) Neuh.

Gymn. lafaldense Vaupel – summary:
This taxon had been sent by some woman-farmer from Argentina to Willy Schwebs, who had the gardening in Dresden. He sent one specimen in 1923 to the Botanic Garden in Berlin – Dahlem and prof Vaupel has got another specimen in 1924, he has used it for the description.
Hans Oehme had mentioned that Schwebs had got the consignment of 30 imports which had been very variable in the size and in the spination, many of them had grown in groups, all make offsprings in the culture. Oehme had also mentioned, that he had got from Schwebs 7 specimens, which he had given to the Botanical Garden in Dresden later. He had probably liked them so much, that many years later – in 1941, he described 4 forms in the journal of DKG Cactaceae: fa. deviatum, fa. evolvens, fa. enorme and fa. fraternum.
There were published later also Gymn. lafaldense da. hossei (Backbg.) Oehme, originally described by Backeberg like Gymn. bruchii var. hossei, and fa. spinosissimum Haage jr. ex Simon.
Van Osten from Montevideo visited the finding place 14th October 1923 and he has mentioned in ZfK: The finding place is the lower hill behind the hotel La Falda, ca 1.000 m high. where the plants occured in dry sandy and stony earth on the full sun, in the stony joints. However, when the plants were not in the flowering, it was not possible to find them at all, however, not because of the grass preservation, but bacause of their similarity with the little stones laying round everywhere. They reveal their presence only in the time of the flowers. The base of the finding place is from granite and gneiss. The average temperature ought to be over 17°C, minimum – 4°C, maximum over 40°C, the year rainfall 400 – 700 mm. The rain periode is since December till March, when it falls 3 of the total rain. They are nearly without rain the months of Jule and August.
Dr. Bohumil Schütz has hold in his Monography of 1986 Gymn. bruchii like the synonym of Gymn. lafaldense, because Gymn. bruchii had been originally described like Frailea bruchii, so then he held Gymn. bruchii like confused. On the other hand Backeberg has recognized Gymn. bruchii and Gymn. lafaldense has held for its synonym. Then every reader can choose, what he will write on the etikete. See also the notes at Gymn. bruchii.
Detlev Metzing and his cooperators (1995) recommended Gymn. lafaldense to overcombine to the lower position than the level of the sort under Gymn. bruchii. It was made by Gert Neuhuber in the Austrian Gymnocalycium and overcombined Gymn. lafaldense under Gymn. bruchii like the subspecies: Gymn. bruchii (Speg.) Hoss. ssp. lafaldense (Vpl.) Neuh.