ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD I. - GYMNOCALYCIUM

Gymnocalycium chubutense (Speg.) Speg.

Novas Not. Cact. 57, 1925

Basionym: Echinocactus gibbosus var. chubutensis
Nov. Add. Pl. Pat. 225, 1902
Synonymum: Echinocactus gibbosus var. leonensis Speg.
Cat. Plat. Tent. 504, 1905

Popis, překlad z latiny:
Tělo nahoře zploštěle kulovité, dole pokroucené, 50 - 100 mm vysoká, 50 – 100 mm v průměru, tmavomodré nebo tmavozelené. Žeber 12 – 13 nepravidelných a mírně hrbolcovitých. Areoly eliptické, horní většinou bez trnů, boční vždy otrněné.
Trnů 5 – 6, z toho 5 okrajových a jeden střední, 5 – 20 mm dlouhých, hnědočerných, na špici trochu světlejší.
Květy velké, 85 mm dlouhé, bílé.
Domovina: dosti častý výskyt v poušťovité krajině u Santa Cruz a Chubut.

Spegazzini tuto rostlinu nazval nejprve (1902) Etus. gibbosus var. chubutensis, roku 1905 ji zařadil jako synonym Etus. gibbosus var. leonensis a konečně ji překombinoval jako samostatný druh. Současně (Nuovas Notas Cactologicas) uvádí, že tento druh je příbuzný s Gymn. gibbosum, ale liší se od něho na první pohled barvou těla a většími květy. Květ je 90 mm dlouhý, vně měděnkově zelený, s polokruhovými, poněkud načervenalými šupinami, které mají úzký bílý okraj. Ovarium je 30 mm dlouhé a dosahuje do třetiny celé délky květu. Trubka je relativně krátká (20 mm dlouhá). Střední okvětní lístky jsou největší (40 mm dlouhé a 15 mm široké), ale více tupé, kdežto nejvnitřnější jsou kratší a špičaté. Všechny okvětní lístky jsou bílé. Tyčinky jsou ve dvou sériích, které jsou odděleny úzkým prstencem 4 – 5 mm širokým. Všechny nitky jsou bílé, prašníky žluté. Pestík je bílý a svými 10 světle žlutými bliznovými laloky převyšuje nejvyšší prašník. Backeberg popisuje tento druh poněkud jinak. Tělo má dosahovat v průměru až 15 cm, žeber je asi 15, areoly jsou protaženě kulaté, až 6 mm dlouhé, pod areolami je prý malý bradovitý hrbolec. Podle pozorování manželů Piltzových rostou tyto rostliny vždy chráněné keři mezi trávou, stejně jako i lišejníky.

Gymn. chubutense patří do okruhu Gymn. gibbosum, od něhož roste prostorově odděleně. Podrobnější pozorování přímo na nalezištích Jižní Argentiny provedl v poslední době brněnský kaktusář Jar. Procházka. Jeho poznatky snad budou zpracovány.
Gymn. chubutense snáší nízké teploty a pokud je v suchu, zřejmě i pokles teplot pod bod mrazu.

Gymnocalycium chubutense – summary:
Novas Not Cact. 57, 1925
The description = the translation from Latin.
Spegazzini named this plant at first (1902) Etus. gibbosus var. chubutensis, he overrowed it in 1905 liky the synonym of Etus. gibbosus var. leonensis and finally he overcombined it like the special sort. He mentioned also (Nuevas Notas Cactologicas), that this sort is related to Gymn. gibbossum from which it differs on the first sight with the colour of the body and the bigger flowers. The flower is 90 mm long. After the observing of Mrs. and Mr. Piltz the plants grow always preserved with the bush and grass, the same like lichens.
Gymn. chubutense belongs to the round of Gymn. gibbosum, however, it grows quite separated geographically. The great observing has been made directly in the finding places by Jaroslav Procházka from Brno. His notes will be elaborated.
Gymn. chubutense can stay in low temperatures and if it is dry it can be some freezing.

Gymnocalycium brachypetalum Speg.

Nuovas Not. Cact. 25 – 57, 1925

Popis, překlad ze španělštiny:
Tělo krátce cylindrické, 8 – 10 cm vysoké, 6 – 7 cm v průměru, tmavě modravě zelené. Žeber 13, svislých, ostrých, zvlněných, složených z méně vystupujících, trojúhelníkově zaokrouhlených hrbolců, 10 – 12 mm dlouhých a 15 mm širokých, jež jsou zpočátku téměř zakulacené, později zakončené zubem nebo ostrým hrbolkem; mezi žebry jsou zřetelné, ale ne příliš hluboké brázdy. Areoly jsou podlouhlé, eliptické (6 x 3 mm), poněkud zapuštěné, s šedou plstí.
Trnů je 5 – 7, všechny okrajové (5 – 25 mm dlouhé), cylindrické, tuhé, špičaté, často poněkud dopředu zahnuté, nikdy dole cibulovité, v mládí žlutavé a krátce ochlupené, později holé a šedé.
Květy na okraji prohloubeného temene, 55 mm dlouhé, přímé, vně modravě zelené, s 12 nebo méně polokruhovitými šupinami, jež jsou od sebe velmi vzdáleny, a jsou rozděleny do 3 spirálových řad; šupiny se postupně od spodu nahoru zvětšují. Semeník je téměř válcovitý, vřetenovitý (20 mm dlouhý, 9 mm široký), prodlužuje se vzhůru v květní trubku (20 mm dlouhá a v průměru) uvnitř fialovou, zakončenou hustou korunou okvětních lístků, z nichž vnitřní jsou delší a širší (20 mm dlouhé a 12 mm široké), obráceně vejčité, poněkud zašpičatělé, bílé; tyčinky jsou ve dvou řadách, spodní odděleny od horních úzkým (4 mm širokým) hladkým prstencem; všechny nitky jsou bílé a prašníky žluté; čnělka (22 mm dlouhá) je válcovitá, lehce vřetenová, ve spodní polovině zelenkavá a hladká, v horní bílá, s několika málo malými bradavkami, končící bliznou s 12 bílými laloky, která dosahuje k nejvyšším prašníkům nebo je přesahuje.
Domovina: Rio Negro, v okolí Carmen de Patagones na kopcích a ve stržích. Argentina.
Mimo popis Spegazzini uvedl, že se jedná o druh nebo varietu mezi Gymn. gibbosum a Gymn. chubutense, ale že se od obou liší délkou pestíku. To znamená, že bliznové laloky dosahují až k nejhořejšíém prašníkům nebo je přesahují. Dále se od obou druhů odlišuje zřetelně rozšířeným semeníkem a květní trubkou, které společně vyvolávají představu topůrka a dále relativní krátkostí okvětních lístků.
Název „brachypetalum“ znamená „s krátkými okvětními lístky“. Podle údajů Spegazziniho se jedná o relativní krátkost, to jest v porovnání s daleko delšími okvětními lístky Gymn. gibbosum a Gymn. chubutense.
Takové rostliny našel Dirk Van Vliet v Sierra Lihuel Calel. Odpovídají zcela popisu až na to, že mají střední trn. To však není rozhodující.

Gymnocalycium brachypetalum Speg. – summary:
Nuovas Notas Cact. 25 – 57, 1925
The description – the translation from the Spain.
Spegazzini had mentioned except the description that it had been the sort or the variety between Gymn. gibbosum and Gymn. chubutense, however, it differs with the length of the pistil. It means that the stigmatas reach to the tallest anthers or they overtop them. Then it differs from both sorts with strikingly spread ovary and the flower tube which both together make the notion of some helve and with the relative shortness of the petals.
The name „brachypetalum“ means „with short petals“. After the data of Spegazzini it is the relative shortness, it means only with the comparison with more longer petals of Gymn. gibbosum and Gymn. chubutense.
The plants like those have been found by Dirk van Vliet in the Sierra Lihuel Calel. They agree quite with the description only with the exception of one central spine which they have. However, it is not decisive.

Gymnocalycium dubniorum J. Halda & I. Milt

Acta musei Richnoviensis 13 (1), 2006

Stonek jednoduchý, převážně ponořený v zemi; kořen řepovitý; šířka stonku 30 – 40 mm; zploštělých žeber 8 – 12; bradavky do 10 mm délky, naspodu 8 mm široké hranaté a poněkud kýlnaté, sivé či popelavé; bílá vlna areol později šedně; 3 – 4 přitiskle pavoukovité tuhé trny do 8 mm délky jsou sivé až hnědavé; bílé květy do 70 mm průměru a 70 mm délky; vnitřní okvětní lístky v počtu ca 20 jsou do 15 mm šířky a 40 mm délky s bělavěhnědým středovým pruhem a přišpičatělými vrcholy; vnější okvětní lístky dole šupinovité, tmavě olivově zelené se světlým okrajem, 3 – 7 mm dlouhé a 4 – 6 mm široké se směrem nahoru prodlužují; perikarp do 25 mm délky a 10 mm průměru je svrchu tmavě červenofialový; ovarium do 7 mm průměru a 20 mm délky; čnělka do 20 mm délky vyčnívá nad prašníky o ca 5 mm; laloky blizny mléčně bílé; plod švestkovitý, hnědofialový, do 30 mm délky a 15 mm v průměru, lysý, otevírající se 1 – 2 podélnými prasklinami; šupiny růžově lemované, chrupavka bělavá; semeno polokulovité, 1 mm dlouhé, testa černohnědá, bradavičnatě síťovaná; hilum vmačklé.
Domovina: Argentina, Patagonie, Puerto Madryn přímo na pláži.
Pojmenováno po Miloši a Tomáši Dubnových.
JPR 68/154 Puerto Madryn, prov. Chubut. Roste bezprostředně u města Puerto Madryn na kamenité pláži s průměrem obroušených kamínků (oblázků) od 1 do 4 cm s procentně početnější jemně písčitou složkou několik cm pod povrchem. Temena rostlinek splývají s povrchem substrátu po kterém jezdí motorová vozidla. Vzhledem k blízkosti lidských obydlí panuje obava o další osud tohoto krásného a charakteristického taxonu ve vzácně ojedinělé populaci.
Při studiu přírodního stanoviště se dá předpokládat přizpůsobení se populace na slanou mořskou vodu. Vzhledem ke střídavým přírůstkům rostlin v kultuře, kdy jedinci jeden rok nerostou, druhým rokem zase rostou, mohou vyplývat jejich požadavky na snad jednoroční zálivku mírně slanou vodou. V některých nabídkách semen je tento taxon uváděn pod nesprávným jménem Gymn. kubesai nom. nud. Původ tohoto jména mi není znám.
Gymn. chubutense var. dubniorum (Halda et Milt) Hans Till v rakouském Gymnocalycium Sonderausgabe 2008:815-838, další kombinace z dílny Hanse Tilla. Kdo chce mít více popsané cedulky, klidně ji může použít. Proti gustu žádný dišputát. Za chvíli nebude existovat jediný taxon v rodu Gymnocalycium bez jména Hans Till.

Gymnocalycium dubniorum


Gymnocalycium dubniorum, foto ing Pavel Tůma


Gymn. dubniorum puerto madryn

Gymn. dubniorum Halda & Milt – summary:
Taproot more or less carrot-like; stem single, glaucous or cinerascent, mostly submerged, 30 – 40 mm across; ribs 8 – 12, flattened, tubercles up 10 mm long, bottom 8 mm wide, angular and keeled; white wool in areole later grayish; spines 3 – 4 adpressed pectinate, rigid, up 8 mm long, grayish or brownish; flowers white, up 70 mm across and 75 mm long; perianths-leaflets ca 20, up 15 mm wide and 40 mm long, whitish with pale brown median stripe, mucronate; outside leaflets scale-like, dark olive-green with paler margin; pericarp up 25 mm long and 10 mm across, dark violett; ovary up 7 mm across and 20 mm long; style up 20 mm long, 5 mm up anthers; stigma milky white; fruit fusiform brownish pink or brownish violet, up 30 mm long and 15 mm across, glabrous; scale pinkish marginate; cartilaginous margin whitish; seed semiglobular 1 mm long, testa blackish-brown, tuberculate reticulate; hilum immerged.
Homeland: Argentina, Patagonia, Puerto Madryn directly on the beach.
Named after Miloš and Tomáš Duben.
JPR 68/154 Puerto Madry, prov. Chubut. It grows directly at the town Puerto Madryn on the stony beach with the diameter of the little stones from 1 to 4 cm with the percentually more numerous sandy part several cm under the surface. The tops of the tiny plants are in the same lever like the surface on which motor cars are going. As the town is very close, we can be in doubt with the further living of this beautiful and characteristic taxon in the rarely special population.
With the study of the natural locality it is possible to suppose that the population use to grow in salt ocean water. The plants in the culture grow very irregularly, when the specimens one year grow, the second one not, so it is possible maybe one time during the year to water them with slightly salt water. We can find this taxon in some seedlists with the wrong name Gymn. kubesai nom. nud. I do not know the origin of this mistake.
Gymn. chubutense var. dubniorum (Halda et Milt) Hans Till in the Austrian Gymnocalycium Sonderausgabe 2008:815-838, another combination from the workshop of Hans Till. Who wants to have more overwritten labels, he can use it. On the other hand, it will not exist no one taxon in the genus Gymnocalycium in a short time without the name Hans Till.