ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD I. - GYMNOCALYCIUM

Gymnocalycium capillaense (Schick) Backbg.

Kaktus ABC, 287, 1935

Basionym: Echinocactus capillaensis Schick
Möllers D. G., 1923

Popis, překlad z němčiny:
Tělo stlačeně kulovité, štikově zelené, na temeni mírně stlačené, bradavčité, téměř bez trnů, se slabou vlnou, 3,5 cm vysoké a 6 cm široké, 9 žeber. Areoly o průměru 4 mm jsou od sebe vzdáleny 2 cm. Trnů 5, jen okrajových, 15 mm dlouhých, světle rohovinové barvy, kulaté, rovné, píchající. Květy z nejhořejších otrněných areol. Délka před rozkvětem 8 cm, zcela otevřené mají 6 cm v průměru, vně jsou zcela holé, pokryté polokulatými, zelenkavě bílými šupinami. Vnější okvětní lístky jsou dost masité a kopisťovité, barvy slonové kosti, se zeleným pruhem na zadní části, vnitřní okvětní lístky jsou kopinaté, slonovinově bílé, se světle růžovým středním pruhem, s vínově červeným jícnem. Tyčinky a prašníky jsou žluté. Pestík s 10 bliznovými laloky je žlutavě zelený, pokrytý bílými šupinami.
Domovina: Argentina, na suchých pahorcích u Capilla del Monte.
Gymn. capillaense a blízce příbuzné Gymn. sutterianum a Gymn. sigelianum nalezl prof. Hosseus nebo jeho lidé, které si často ke sbírání kaktusů pronajímal. Poté všechny tři taxony popsal jako druhy Schick. To také potvrzuje domněnku o příbuznosti, ale i možná velmi blízkých místech výskytu, jak je tomu i u Gymn. mostii a Gymn. kurtzianum. Popisy byly publikovány v zahrádkářském časopisu Möllers Deutsche Gärtnerzeitung roku 1923, protože v té době vedení DKG naznalo, že v Argentině se již nové druhy najít nemohou. Jak příznačné i pro dnešní dobu! Opravený a správný popis byl uveřejněn až roku 1938 v KuaS. Hosseus ve své knize Notas Sobre Cactaceas míní, že Gymn. sigelianum, Gymn. sutterianum a Gymn. capillaense nelze roslišit, protože prý existují přechodné typy. Backeberg však je jiného názoru, že alespoň Gymn. capillaense se od ostatních dvou zřetelně liší a uvádí jej jako samostatný druh.
Sierra Chica je rozsáhlé pohoří a označení „u Capilla del Monte“ je velmi neurčité v tom smyslu, že z toho nevyplývá, zda všechny tři taxony rostou v témže areálu, nebo zda jsou odděleny nadmořskou výškou nebo např. horskými hřbety. Jsou to však důležité informace pro zhodnocení těchto taxonů a jejich úrovně druhu nebo subspecies. Až na základě dalších zkoumání by bylo možné utvořit předpokládanou kombinaci, ale vedlo by to opět jen k prodloužení názvu rostliny, např. Gymn. capillaense ssp. sigelianum, a tím i vetší jmenovce u rostliny.
Franz Bozsing prozkoumal naleziště u Capilla del Monte a mimo Gymn. capillaense tam rostlo pouze Gymn. valnicekianum. Nepřítomnost obou příbuzných druhů by nasvědčovalo oprávnění samostatného druhu. Roste v trávě a nesnáší sluneční úpal.
Osidluje nejbližší ale i vzdálenější okolí Capilla del Monte. Capillense je původní pravopis Echinocactus capillense a pozdější změna na capillaense je podle Hanse Tilla nepřípustná podle článku 60.1 nomenklatorických pravidel ICBN. Na druhé straně Detlev Metzing uvádí v německém Gymnos 19, 1993, že pokud jde o tiskovou chybu, je oprava přípustná (ICBN Art. 73.1). A protože zde šlo o tiskovou chybu, tedy zapůsobil „tiskařský šotek“, je správné psaní tohoto gymnokalycia Gymnocalycium CAPILLAENSE. Graham Charles ve své knize o gymnokalyciích 2009 používá též pravopis capillaense.
Další nálezy: LB 1062 (Ludwig Bercht) Aqua Colorado, LB 1102 Todos los Santos, LB 1108 Ongamira, LB 1115 Quebrada de Luna, LB 1117 Charbonnier, LB 1119 Capilla del Monte, LB 1127 Los Coquilos, LB 1079 5 km záp. Ascochinga, LB 1080 2 km od LB 1079, LB 1099 San Jorge, LB 1111 Ongamira; STO 390 Ongamira; JL 42 (Jacques Lambert); JO 163 (Josef Odehnal) Ischilin, JO 871.02 před Ongamira; VS 41 (Vladimír Šorma) Tana Caňada; MT (Martin Tvrdík) 07-160 Nono, MT 07-182 La Falda, MT 07-194 Capilla del Monte, MT 07-199 Quebrada de Luna, MT 07-201 dtto.

Gymn. capillaense (Schick) Backbg. – summary:
This sort (and also related Gymn. sigelianum and Gymn. sutterianum) had been discovered by prof. Hosseus, or by his collectors. All three sorts were described by Schick. He had originally wanted publish the descriptions in the journal of DKG. However, he had been dismissed and it had been said to him that Spegazzini had observed Argentina so well that it had not been possible to wait new sorts from those areas. But we can remember the similar situations also in nowadays..
The descriptions appeared in Möllers Deutsche Gärtnerzeitung in 1923 The name was printed like capillensis instead of capillaensis at that time. This mistake and the other ones were corrected later and the correct description was published in KuaS 1938. The translation of the description is from that source.
Hosseus in his book Notas Sobre Cactaceas Argentinas said the opinion, that it was not possible to differ Gymn sigelianum, Gymn sutterianum and Gymn capillaense because he had seen the crossing types. On the other hand, Backeberg thinks that Gymn capillaense at least evidently differs from both others and he holds this taxon as a separate species. All taxons are very similar and the descriptions of three very related sorts at the same time can suppose the meaning that it would be make some overcombinations like for example Gymn. capillaense ssp. sigelianum, however, it would be good only to bigger etiketes at tha plants.
The Sierra Chica is the extensive mountains and marking „at Capilla del Monte“ is very vague. It is not possible especially to find of it if all three sorts grow in the same area or if they are divided with an area or an altitude. However, they are important conditions for a deciding if it is one or several populations.
Franz Bozsing, who had collected at Capilla del Monte, had observed except Gymn valnicekianum only Gymn capillaense there. It had been found no traces of the other two sorts. It substains an opinion that it is the separate species. This gymnocalycium grows in grass and does not suffer the hard sun. It suffers low temperatures in the winter and it is easy to multiply it with offsprings.
Gymn. capillaense grows in the close and also distant environs of Capilla del Monte. Capillense is the original writing of Echinocactus capillensis and the change to capillaense is after H. Till inadmissible after the Art. 60.1 of the nomenclatory rules ICBN. On the other hand Detlev Metzing mentioned in the German journal Gymnos 19, 1993, if it is printed mistake, it is allowed this mistake to get into correct (ICBN Art. 73.1). As it had been really printed mistake, the correct writing of this gymnocalycium is CAPILLAENSE.

Gymnocalycium capillaense (Schick) Backbg. var. gaponii (Neuhuber) I. Milt
Cactaceae etc.3/2015, str. 116, 2015
Basionym: Gymnocalycium gaponii G. Neuhuber
Gymnocalycium (Rakousko) 14 (3), 2001
Popis, překlad z němčiny:
Tělo až 85 mm vysoké, z toho jen asi jedna čtvrtina nad povrchem půdy, 50 – 60 (- 85) mm v průměru, vždy jednotlivé, obráceně kuželovité. Vedle četných tenkých postranních kořenů je občas několik zesílených hlavních kořenů, které se obyčejně brzy přemění zpět. Temeno většinou holé nebo málo vlnaté, lehce pohroužené, otrněné. Epidermis matná, zelená až světle olivově zelená. Žebra 8 – 9 (- 11), přímo dolů probíhající. rychle se rozšiřující, na základně až 30 mm široká, rozdělená lehce nahoru vypouklými příčnými zářezy v ploché hrboly a s malou bradou pod nasedajícími 3,5 mm kulatými areolami s bílou vlnou, brzy lysé, vzdálenost mezi areolami 11 mm.
Trny 5 – 7, 13 – 16 mm dlouhé, 0,5 – 0,6 mm v průměru, šídlovité, tuhé, málo elastické, přímé nebo poněkud pokroucené, zahnuté k tělu, špinavě bílé, na základně zřetelně hnědě zbarvené, starší trny jsou zbarveny zcela tmavohnědě; 1 nebo 2 páry vodorovné nebo nejhořejší pár směřující k temeni, nejspodnější pár směřující stranou dolů, nejspodnější trn stejně dlouhý, často na stranu zahnutý, jeho špice občas háčkovitá, vzácně a jen u velkých rostlin střední trn.
Květy 57 – 64 (- 74) mm dlouhé a 42 – 45 (- 51) mm v průměru, bílé až úplně světle růžové, vyrůstající z mladých areol blízko temene, sotva vonící. Vnější okvětní lístky bílé, na základně světle růžové a ke špici se slabě světle růžovým středním páskem, kopinaté až široce kopinaté, až 29 mm dlouhé a 8 mm široké, vnitřní okvětní lístky bílé až úplně světle růžové, na základně světle růžové, špičatě kopinaté, až 22,5 mm dlouhé a až 6 mm široké. Květní trubka nálevkovitá, světle růžová až růžová a tím vždy tmavší než okvětní lístky, 15 – 20 mm dlouhá a 9,2 – 11,3 mm v průměru. Nektarová komora světle oranžová, 1,2 – 4,3 mm vysoká, 2,7 – 3,8 mm v průměru. Nitky většinou bílé, vzácně celé světle růžové, četné, tenké, nejspodnější řada 10 mm dlouhá, horní řady 7 – 10,5 mm dlouhé, v květní trubce nepravidelně rozložené. Prašníky žluté, 0,5 x 0,4 mm, prašníky 1. a 2. řady tyčinek ve výšce počátku nasazení blizny. Čnělka světle zelená, 12 – 13 mm dlouhá, 1,3 – 1,5 mm v průměru, nestojí skrz. Blizna žlutá, 2,7 – 5 mm dlouhá, s 9 – 10 bliznovými laloky. Dutina semeníku velmi světle růžová nebo bílá, 10,3 – 13,5 mm vysoká, 4,9 – 5,4 mm v průměru, řídce vyplněná bílými základy semen. Perikarpel 15 – 21 mm vysoký, 9,5 – 11,3 mm v průměru, světle šedozelený, většinou s malým počtem srpovitých, na stranu zúžených, světle lemovaných šupin, zbarvených světle růžově až olivově.
Plod nejprve světle zelený, prodlouženě vejčitý až kyjovitý, později přisedle vejčitý, na základně světle zelený, směrem nahoru tmavě zelený, ve zralosti olivově zelený, 16,5 – 22 mm dlouhý a 8 – 13 mm v průměru, jednou až dvakrát podélně praskající; semenná poutka světle hnědá, vzácně růžová, občas lepkavá. Semeno 1,1 – 1,6 mm dlouhé, 1,1 – 1,5 mm v průměru podle zralosti a kondice rostlin, částečně nebo zcela povlečená suchým, hnědým povlakem, který chybí při nedostatečné zralosti, hilová a mikropylární oblast malá, zaoblená a v místě poutka zúžená, protáhlá, testa černá.
Domovina: Argentina, provincie Cordoba, u Villa Rafael Benegas, 900 m n.m.
Podle autora popisu od příbuzného Gymn. taningaense obráceně kuželovitým, do půdy zapuštěným tvarem těla, barvou epidermis, více tuhými, šídlovitými, spíše přiléhajícími trny, které jsou 2x tak silné a delšími květy s růžově zbarvenou květní trubkou, květ se otevírá až v pozdním odpoledni.
Pojmenováno na počest Victora Gapona z Moskvy, který se zasloužil o založení gymnofilské organizace v Rusku.
Podle posledních výzkumů na přírodním stanovišti taxonu jde o formu Gymn. capillaense, tudíž ji zde vedeme jako varietu tohoto taxonu.
Polní čísla: B 42; GN 91-362 (Gert Neuhuber), GN 96-850 u Villa Rafael Benegas, GN 851 Las Rosas, JL 417 (Jacques Lambert); MT 07-165 Villa Viso.

Gymn. capillaense var gaponii

Gymn. capillaense (Schick) Backbg. var. gaponii (Neuhuber) I. Milt – summary:
After the author of the description it differs from the related Gymn. taningaense with the inverse conical, into the earth sunk shape of the body, with the colour of the epidermis, more rigid, awl-shaped, rather pressed spines which are 2x so thick and with the longer flowers with the pink coloured flower tube, the flower opens only in the last afternoon. Named after Victor Gapon from Moscow, who started the gymnofriend organization in Russia.
New observations on the finding place of this taxon in the nature it shows that it is only a form of Gymn. capillaense, therefore it is held here like the variety of this taxon.

Gymn. „gaponii ssp. macrocarpum“ Řepka
Gymnocalycium (Rakousko) 32(1)2019:1301-1310
Má se lišit od taxonu gaponii bílým květem, delším a širším plodem.
Argentina, severozápadní část, provincie Cordoba, u města Cienaga del Coro. RER 492.

Gymn. capillaense var. mucidum H. Till var. nova
(non Gymn. mucidum Oehme emend Piltz, Metzing et Schweitzer)
Gymnocalycium (Rakousko) 16 (1) 2003.
Liší se od typu šedým voskovitým povlakem. H. Till považuje taxon za shodný s Gymn. mucidum Oehme. Zde se však s tímto mylným zařazením neztotožňujeme a za Gymn. mucidum považujeme jedince, které zařadili Piltz, Metzing a Schweitzer správně do podrodu Microsemineum, do příbuzenství Gymn. glaucum v jejich velmi hodnotném příspěvku v německém Gymnos. Nemůžeme ani souhlasit s názorem v Gymnofilu, že „tato kombinace dlouho nevydržela“ a Gymn. capillaense var. mucidum H. Till je tedy nový taxon.

Gymn. capillaense var. mucidum H. Till var. nov. (non Gymn. mucidum Oehme emend Piltz, Metzing et Schweitzer) – summary:
It differs from the type with gray wax coating. H. Till holds the taxon like agreeing with Gymn. mucidum Oehme. However, we do not agree with this mistaken rowing and we hold Gymn. mucidum the specimens which Piltz, Metzing and Schweitzer rowed right into the subgenus Microsemineum into the affinity of Gymn. glaucum in their valuable article in Gymnos. We can not agree with the opinion in Gymnofil that „this combination has not held for a long time“ and therefore Gymn. capillaense var. mucidum H. Till is new taxon.

Gymn. capillaense (Schick) Backbg. var. geyeri (Neuh. & Gapon) I.Milt comb. et stat. nov.
Basionym: Gymn. gaponii Neuh. ssp. geyeri Neuhuber et Gapon
Gymnocalycium (Rakousko) 21 (1) 2008:751-754.
Tělo jednotlivé, neodnožující, až 50 mm vysoké, pouze asi polovina vyčnívá nad povrch, až 70 mm v průměru. Kořen krátký, zesílený, silně rozvětvený. Vrchol silně pohroužený, otrněný. Epidermis matná nebo hedvábně lesklá, tmavě šedozelená. Žebra 10, přímo probíhající, u starších jedinců zvlněná, oddělené vždy hlubokými rýhami, rozdělená příčnými zářezy do plochých hrbolců s kulatými bradami. Areoly vnořené, špinavě bíle až nažloutle zelené, později olysalé, kulaté až mírně oválné, 3 mm v průměru, 8 – 9 mm od sebe vzdálené.
Trny 5 – 7, až 12 mm dlouhé, plus minus elastické, kulaté, později u základny plošší, u mladých rostlin paprskovitě uspořádané, u starších rostlin směřující k základně, potom též mírně zahnuté a propletené, k tělu přiléhající nebo mírně odstávající, světle hnědé s tmavší základnou, ke špici světlejší, nejspodnější pár šikmo dolů směřující, jeden pár vodorovný a s nejspodnějším párem nejdelší, nejvrchnější pár směřující nahoru a nejkratší, nejspodnější trn směřující k základně 6 mm dlouhý, ke špici většinou háčkovitý, u pěstovaných rostlin jeden střední trn, přímo odstávající a 13 mm dlouhý.
Květy 35 – 45 mm dlouhé a 28 mm v průměru, bílé až světle růžové, vyrůstající z mladých areol blízko vrcholu, mírně vonící. Vnější okvětní lístky světle růžové, k základně tmavší, špičky s až světle růžovými středními pásky, kopinaté až tupě kopinaté, dorsálně s šedozeleným páskem ke špičce, až 26 mm dlouhé a 7 mm široké, vnitřní okvětní lístky světle růžové, základna tmavší, kopinaté, až 21 mm dlouhé, až 3,7 mm široké. Jícen květu nálevkovitý, světle růžový, 9 – 11 mm vysoký, 7 mm v průměru. Nektarová komora světle růžová, až 2 mm vysoká a až 2 mm v průměru. Nitky neuspořádaně stojící, vrcholově poněkud rolované, růžové, nedotýkající se, tenké, většinou jedna primární řada, 7,5 – 7,8 mm dlouhé, bez viditelného odstupu od 4 sekundárních řad, tyto 5,5 mm dlouhé. Prašníky bílé, 0,9 x 0,4 mm. Čnělka světle zelená až bílá, vzácně světle růžová, základna světle růžová až růžová, 10 – 13 mm vysoká, 0,7 – 1 mm v průměru, většinou neprorůstající. Blizna bílá, zřetelně od čnělky odsazená, 3 – 4 mm vysoká, se 7 – 9 laloky. Komora semeníku světle růžová, 6 – 9 mm vysoká, 2,5 – 3,5 mm v průměru. Perikarpel 7,5 – 9 mm vysoký, 5 – 6 mm v průměru, leskle šedozelený až tmavě zelený, šedě ojíněný, většinou s málo šupinami, které jsou polokulaté, většinou světle lemované, světle zelené až světle zelenorůžové.
Plod šedozelený, elipsoidní, 15 – 17 mm vysoký a 8 – 11 mm v průměru, praskající podélně a často i na základně. Semeno 1,15 – 1,3 mm dlouhé, 1,1 – 1,2 mm v průměru, potažené usychající světle hnědým povlakem. Hilo-mikropylární oblast ohraničená, hnědá, velká, kulatá, na zúženém okraji špičatě vybíhající, mírně pohroužená, hilum jen mírně vyvýšené. Testa černá, se zakulacenými, částečně také rozdílnými strukturami.
Výskyt: Argentina, provincie Cordoba, severně od Ambul, 1350 m n.m.
Má se lišit od Gymn. capillaense var. gaponii výskytem ve větší nadmořské výšce, tmavší epidermis, jemnějšími trny, jakož i vždy růžovými prašníky. Pojmenováno po Bernhardu Geyerovi, Neumarkt, Rakousko.
Uváděné „rozdíly“ nebo spíš „nerozdíly“, jsou natolik nicotné, že je velmi obtížné a s velkým sebezapřením taxon uznat vůbec jako varietu. Daleko víc by tento „taxon“ bylo vhodné klasifikovat jako synonym Gymn. capillaense var. gaponii.

Gymn. capillaense (Schick) Backbg. var. geyeri (Neuh. & Gapon) Milt comb. et stat. nov. – summary:
Mentioned „differences“, or rather better „undifferences“, are so worthless that it is very difficult and with very great self-denial to recognize the taxon like the variety at all. It would be much more suitable to classify this „taxon“ as the synonym of Gymn. capillaense var. gaponii.
Named after Bernhard Geyer, Neumarkt, Austria.

Gymnocalycium ilseae F. Berger

Gymnocalycium (Rakousko), 29 (4)2016: 1211-1218.

Tělo odnožující, kulovité až mírně protáhlé, 70-75 mm v průměru a až 60 mm vysoké; epidermis matně olivově zelená až modrozelená. Kořen jeden krátký silně přisazený kůlovitý kořen s početnými sacími kořínky.
Temeno málo proláklé, otrněné.
Žebra 9-11, přímo probíhající, mírně vydutá, rozdělená do zakulacených bradovitě vystupujících hrbolců, šířka žeber v poloviční výšce rostliny 21 mm.
Areoly zakulacené až eliptické, 7-9 mm vzájemně vzdálené, nažloutle-bíle vlnaté, později olysalé.
Trny většinou 9-11 okrajových trnů, nepravidelně paprskovitě uspořádaných, k tělu plus minus přitisklých, přímé až lehce zahnuté, v průřezu zploštělé, tenké, hladké až poněkud drsné, 6-12 mm dlouhé, světle hnědé, na základně tmavě červenohnědé; osamocený jeden přímý odstávající, asi 9 mm dlouhý střední trn.
Květy vyrůstající z vrcholu, oboupohlavní, nálevkovité, při plném otevření 35-40 mm dlouhé, 30-35 mm v průměru, růžové až světle fialově růžové.
Vnější okvětní lístky kopinaté, 21 mm dlouhé, 9 mm široké, růžové, dorsálně s tmavě zeleným páskem.
Vnitřní okvětní lístky málo kopinatě zašpičatělé, 18 mm dlouhé, 4 mm široké, růžové s tmavě růžovým středním páskem.
Receptakulum se silnou osovou tkání, až 13 mm vysoké a 9-10 mm v průměru, zevně olivově zelené, uvnitř bledě zelené.
Nektarium světle zelené, 4 mm vysoké, 2 mm v průměru.
Tyčinky bílé, primární řada 8-9mm dlouhá, další sekundární řady bez zřetelných mezer při horním okraji květního jícnu, nakloněné mírně ke středu, nepřesahující čnělku.
Prašníky žluté, pyl žlutý.
Čnělka až 17 mm dlouhá, 1,5 mm v průměru, bělavá až bledě zelená, neprorůstající (neprorůstající do stěny semeníku).
Blizna bílá, s 9-11 laloky, základna blizny ve výšce nejvyšších prašníků.
Perikarpel kónický, 12 mm dlouhý a 7 mm široký, leskle olivově zelený, šupiny polokulaté, na vrcholu zašpičatělé, olivově zelené s bělavým okrajem.
Ovarium podlouhlé, 8-10 mm vysoké, 4-5 mm v průměru.
Plod vejčitý až vřetenovitý, se zaschlým 10-12 mm dlouhým zbytkem květu, olivově zelený, 17-22 mm vysoký, 10-14 mm v průměru, praskající vertikálně. Semeno velké, polokulaté, 1,6-1,9 mm dlouhé, až 1,4 mm v průměru. Testa černá se zakulacenými strukturami, víceméně bez přilehlé kutikuly, hilo-mikropylární oblast mírně vnořená, široce kapkovitá (podrod Gymnocalycium).
Semenáčky uniformní, světle až středně zelené, se 7-9 krátkými světle rohově zbarvenými trny.
Domovina: Argentina, provincie Cordoba, severozápadně od Capilla del Monte, u San Marcos Sierra, 960 m n.m., nalezl Ernst Zecher EZ 1031, 7. listopad 1990. Pojmenováno po jeho manželce Ilse.

Autor popisu Franta Berger řadí „nový druh“ do příbuzenství Gymn. capillaense, kam bezesporu patří, snad jako varieta. V závěru článku pak uvádí srovnávací tabulku s těmito taxony: Gymnocalycium pinali, Gymnocalycium erinaceum var. paucisquamosum a Gymnocalycium kulhanekii. Pokud bych k novému popisu Fanouše Bergera přirovnal úplně jiné taxony, nikdo by nic nepostřehl. Jde o pouhou formu Gymnocalycium capillaense a velice pochybuji, že tento nově popsaný taxon bude uznán jako samostatný druh.

The author of the description Franz Berger mentioned „new sort“ like some affinity of Gymnocalycium capillaense. At the end of the article he publishes the compare table with the taxa Gymnocalycium pinali, Gymnocalycium erinaceum var. paucisquamosum and Gymnocalycium kulhanekii. If I compare to new description of Franz Berger quite different taxa, nobody can see anything. It is only a form of Gymn. capillaense and I do not believe that it will be recognized like a independent sort.