ROD GYMNOCALYCIUM
PODROD I. - GYMNOCALYCIUM

Gymnocalycium calochlorum (Böd.) Y. Ito

Explanatory Diagram 197, 1957

Basionym: Echinocactus calochlorus Böd.
M. DKG. 260 – 262, 1932.

Popis, překlad z němčiny:
Tělo poněkud zploštěle kulovité, zřídka nebo o něco výše odnožující, podle předložených exemplářů až 4 cm vysoké, až 6 cm v průměru. Barva těla pěkně leskle trávově zelená, později trochu tmavší. Temeno ploché, sotva trochu zapuštěné a nejdelšími trny lehce překryté. Žeber 11, ostrými podélnými i příčnými brázdami rozložených v hrbolce, které jsou na spodní části rostliny asi 1,5 cm široké, jinak ale na horní straně zaoblené a pod areolami jsou protaženy do tvaru brady. Areoly jsou asi 1,5 mm velké, s krátkou bílou vlnou, sedí v horní části rostliny v příčných brázdách žeber a později něco níže, na horní třetině hrbolců a zde jsou více holé. Trnů až 9, pouze okrajové, postavené do stran nebo dolů, až asi 9 mm dlouhé, tenké, drsné, šedobílé, nejmladší když jsou orosené slabě růžové a všechny poněkud, často i divoce zahnuté a přitisknuté k tělu. Květ je jednotlivý v blízkosti temene. Délka celého květu je 5 – 6 cm a při otevření stejně široký, semeník, případně trubka, asi 3 cm dlouhé, nahoře asi 1 cm, dole 0,5 cm široké, leskle tmavě listově zelené, se spirálovitě uspořádanými šupinami, které jsou od sebe 1 cm vzdálené, zaoblené a zašpičatělé, 4 mm široké, bílé, které přecházejí do 1 – 2 cm dlouhých, 7 mm širokých, podlouhlých, růžově zbarvených a šedozeleně zašpičatelých, světleji a ostře ohraničených vnějších okvětních lístků. Vnitřní okvětní lístky jsou lineárně kopinaté, 7 mm široké a 3 – 4 mm dlouhé (nejvnitřnější jsou trochu kratší), více méně mírně zašpičatělé, s ostrými okraji, bledě růžové s tmavším středním pruhem a rovněž se špicí, která přechází do šedorůžové. Jícen květu více růžově karmínový. Tyčinky bílé, prašníky růžově karmínové, světle žluté. Čnělka krátká a silná, celá růžová, s asi 10 krátkými a žlutými laloky. Plod poněkud stlačený a velmi vejčitý, 6 x 12 mm velký. Semena asi 1 mm velká, kulovitá, až tvaru čepice, černá, matně lesklá, s dlouhým pupkem ve tvaru úst s bílými rty.
Domovina: Argentina, provincie Cordoba, u Salsacate.
Calochlorum znamená v řečtině krásně zelené.
Bödecker z Kolína nad Rýnem, který byl toho času v Berlíně, uviděl tyto rostliny u zahradnické firmy Hahn v Berlíně – Lichterfelde, kam je tehdy dodal obchodník s kaktusy Stümer z Buenos Aires. Tyto rostliny koupil také Backeberg, který je následovně rozšiřoval jako Gymn. prolifer a toto jméno uveřejnil v publikaci Kakteenfreund roku 1932. Gymn. prolifer se svým habitem značně blížilo Gymn. calochlorum Bödeckera. Backeberg proto uveřejnil v Kaktus ABC vydaném v Kodani novou kombinaci Gymn. proliferum var. calochlorum, kterou pak později změnil na Gymn. calochlorum var. proliferum. Backebergův popis této variety je z Die Cactaceae, str. 1719:
Popis, překlad z němčiny: Tmavo až modravě zelené, velký řepovitý kořen, bohatě odnožující, později tvořící polštáře, jednotlivé hlavy asi 5 cm v průměru, temeno mírně vpadlé, mírně plstí vločkované. Žeber až 12, až 8 mm širokých, pod areolami slabě zaobleně hrbolcovité, pod nimi je příčná rýha. Areoly jsou až 1,5 cm od sebe vzdálené, asi 1 mm v průměru. Trnů je až 13, z čehož jsou 2 – 3 vždy vyvinuty, někdy je jich ještě méně, někdy je jich jen 6 – 7, jsou až přes 11 mm dlouhé, přilehné, mnohem delší než u typu, propletené, žlutavě bílé. Květy se silnou delší trubkou, která je modře ojíněná; petály jsou mnohem delší než u typu, lehce rozložené a při nejvyšším stádiu otevření zpět ohnuté, květ se širokou korunou; petály od hnědavě bílé přes růžovou až do čistě bílé, často s růžovým jícnem; plod podlouhlý, modrozelený, široce šupinatý; semeno černé.
Naleziště nebylo známo Backebergovi, ale nyní víme, že taxon se vyskytuje na více místech v Cordobě. Backeberg uvedl podle svých pozorování nejdůležitější rozdíly: barva těla je tmavší než u více světle zeleného typu, temeno je méně holé, areoly jsou až 7 mm dlouhé a 4 mm široké, po delší dobu se žlutou, poněkud zkadeřenou plstí.
Fechser sbíral Gymn. calochlorum u Salsacate v Cordobě, a firma Uhlig v Rommelshausenu je prodávala pod označením L. Ros. Sol.
Některé další nálezy: P 203 (Piltz) var. priliferum; OF 36/80 (Omar Ferrari); STO 871 Tanti; JPR 108/258 (Jaroslav Procházka) Mina Clavero; LB 979 (Ludwig Bercht)Villa Carlos Paz, LB 1356 Nono, LB 1357 Algarrobo Cordoba, LB 1377 Mina Clavero; JO 207 (Josef Odehnal) Carlos Paz, JO 210 Tanti, JO 304 Carlos Paz, JO 451 Copina, JO 878.02 Tanti, JO 1010.02 Tanti, JO 1011/2 nad La Falda; SE 44 (Václav Šeda) Carlos Paz; Tom 009/2 Carloz Paz, Tom 010/2 Tanti, Tom 011/2 nad La Falda; RF (Rudolf Frélich) 363 Villa Carlos Paz,RF 357 Alta Gracia-La Falda.

Gymn. calochlorum var. gracilior Bozsing. nom. nud.
Franz Bozsing roku 1979 splnil svůj sen a vydal se do Argentiny pátrat po gymnokalyciích. Ve městě Alta Gracia měl tehdy příbuzné, a u nich také po čas svých výletů bydlel. Mezi Salsacate a Nono u Pocho Pampa nalezl miniaturní něžně otrněnou formu Gymn. calochlorum, rostoucí v trávě, vysoké až po kolena. Tyto rostliny prý na nalezišti neodnožují (v kultuře však ano a to poměrně bohatě). Toto naleziště je od jiných nalezišť Gymn. calochlorum prostorově izolováno a tak je statut variety podpořen.
Gymn. quehlianum (F. Haage ex Quehl) Vaupel ex Hosseus susp. leptanthum (Speg.) Till et Amerh. var. calochlorum (Böd.) Till et Amerh. Opět propagace Gymn. quehlianum sensu Till (= platný taxon Gymn. robustum Kiesling, Ferrari et Metzing), argumentaci pro tuto mylnou ideu považujeme za marnou snahu autorů, vedoucí jen k dalšímu a většímu chaosu v rodu Gymnocalycium.

Gymn. calochlorum (Böd.) Y. Ito – summary:
Explanatory Diagram 197, 1957.
Bödeckef from Köln am Rhein, who was in Berlin at that time, had seen these plants in the garden firm Hahn in Berlin – Lichterfelde, where they had been sent by the commercial collector Stümer from Buenos Aires. Backeberg had also bought these plants, and then he multiplied them like Gymn. prolifer and he published this name in the publication Kakteenfreund in 1932. Gymn. prolifer had been very similar in the habitus to Gymn. calochlorum of Bödecker. Therefore Backeberg published in Kaktus ABC appearing in Copenhagen the new combination Gymn. proliferum var. calochlorum, which he has changed later to Gymn. calochlorum var proliferum. The description of this variety is in Die Cactaceae, page 1719.
Backeberg had not known the finding place, but we know now that the taxon grows on more finding places in Cordoba. Backeberg has mentioned after his observing the most substantial differences: the colour of the body is deeper than on the light green type, the top is less naked, the areoles are to 7 mm long and 4 mm broad, for the longer time with yellow, more twisted felt. Fechser had collected Gymn. calochlorum near Salsacate in Cordoba and the firm of Uhlig has offered them under the mark L.Ros.Sol.
Gymn. calochlorum var. gracilior Bozsing n.n. The dream of Franz Bozsing came into the reality in 1979 and he travelled to Argentina for cacti observing. He had some family in Alta Gracia so he can live there some time. Between Salsacate and Nono near Pocho Pampa he has found the miniature tiny spined form of Gymn. calochlorum, growing un grass high to knees. It has been said that these plants did not make offsprings (however, in the culture they makes them, and sometime abudantly). This finding place is separated from the other finding places of Gymn. calochlorum so the statut of the variety is right.
Gymn. quehlianum (F. Haage ex Quehl) Vaupel ex Hosseus subsp. leptanthum (Speg.) Till et Amerh. var. calochlorum (Böd.) Till et Amerh. The publicity campaign for Gymn. quehlianum sensu Till again (= valid taxon Gymn. robustum Kiesling, Ferrari et Metzing) and the argumentation for this mistaken idea we hold for the vain effort of the authors, coming only to the additional and greater chaos in the whole genus Gymnocalycium.

Gymn. calochlorum tanti

Gymn. calochlorum ischilin